Mladoboleslavská Jednota si připomněla 160. výročí narození prezidenta Osvoboditele

Členové Mladoboleslavské Jednoty ČsOL si v dobových uniformách připomněli 160. výročí narození prezidenta T. G. Masaryka v Lánech a v Hodoníně.

 Oslavy v Lánech
„Kéž je zas na zemi duch jemu rovný…, až bude konfederovaná Evropa vyhlížet svého nejvyššího představitele.“
Těmito slovy komentoval odchod Tomáše Garrigue Masaryka 14. září roku 1937 německý prozaista, esejista a držitel Nobelovy ceny Thomas Mann. Jedním souvětím dokázal tento německý literát zhodnotit význam T. G. Masaryka jako vůdčího člověka, žijícího v oddanosti pravdě.
Význam Tomáše Masaryka mnohokrát přesáhl hranice rodného Hodonína, kde se v rodině Terezie Kropáčkové a Jozefa Masaryka dne 7. března jako „Tomáš Jan“ narodil. Od této chvíle uplynulo již 160 let a jeho 160. narozeniny se připomínaly po celé České republice.
Naše mladoboleslavská Jednota se rozhodla připomenout si našeho prvního prezidenta, prezidenta Osvoboditele, účastí na pietním aktu u hrobu pana prezidenta a na odhalení jezdecké sochy T. G. Masaryka v Lánech. Do Lán jsme se však rozhodli dorazit poněkud netradičně, a to vzpomínkovým parním vlakem vypraveným z Prahy hlavního nádraží.

Praha hlavní nádraží a legionáři s parní lokomotivou, která zanedlouho vyrazí směr Stochov u Rakovníka

V sobotu 6. března jsme se v časných ranních hodinách sešli na hlavním nádraží v Mladé Boleslavi, abychom odtud pokračovali do Prahy. Již z Mladé Boleslavi jsme cestovali v dobových stejnokrojích československých legionářů. Bratři Honza Juřena, Jirka Filip a Jakub Mikolášek tvořili stráž praporu ve stejnokroji italském, francouzském a ruském-vladivostockém. Zbylí členové naší výpravy bři. Tomáš Pilvousek, Zděnek Čapek, Tonda Nácovský a velitel desátník Martin Bradáč byli oděni ve stejnokrojích „starodružiníků“, a to v ruských stejnokrojích 3. střeleckého pluku „Jana Žižky z Trocnova“ a příslušníků francouzské cizinecké legie „Compagnie Nazdar“.

Legionáři na pražském hlavním nádraží

  V Praze celá naše výprava přestoupila do vzpomínkového vlaku, ve kterém nás zanedlouho doplnili bratři z KVH „Českoslovenští úderníci“. Parní lokomotiva se s námi dala do pohybu a my vyrazili směr Lány, respektive Stochov u Lán, kde jsme museli opustit vlak a přesunout se poněkud modernějším způsobem před muzeum T. G. Masaryka.
 Za vydatného sněžení a teplot pod nulou Celsia jsme napochodovali před hrob prezidenta Osvoboditele, kde jsme společně se stovkami, ba tisícemi dalších vzpomněli tohoto významného státníka. Mezi věnci a květinami, kterých se zdála nekonečná řada, nechyběly věnce prezidenta republiky, vládních a politických činitelů, Sokolů a také Československé obce legionářské. Vedení organizace na této akci reprezentoval bratr tajemník Emil Cigánik. Po zhruba hodinovém kladení květinových darů jsme řádně prokřehlí uvítali možnost pohybu a přesunuli jsme se před budovu muzea v Lánech.

U hrobu prezidenta Osvoboditele

Nutno přiznat, že s organizačně zvládnutou vzpomínkou u hrobu prvního prezidenta, kontrastovala dezorganizace před ještě zahalenou jezdeckou sochou T. G. Masaryka, jejíž slavnostní odhalení mělo na starosti vedení Středočeského kraje. Chaos nebyl jenom na prostranství před sochou, ale i na řečnickém pultě. Současné vedení kraje, díky kterému první jezdecká socha pana prezidenta mohla po létech vzniknout, si z této významné příležitosti bohužel udělalo politický meeting, a tak slavnostní odhalení nebylo příliš důstojné a my jsme ho raději předčasně opustili. Tečku za nepovedeným odhalením udělali někteří z bezpáteřních novinářů, kteří při honbě za snímečkem div nepošlapali státní symboliku. S poněkud smíšenými pocity jsme se vydali na oběd do jedné z lánských restaurací, kde jsme zároveň vyčkali odjezdu k vlaku.
Supící lokomotiva nás odvezla ze Stochova kolem 15. hodiny. Cestou zpět nás a naše spolucestující z vagónu bavil především br. Petr Čížek, interně zvaný „Chroust“. V milé společnosti plné zábavy jsme dorazili do Prahy a zde se museli bohužel rozdělit ve dví. Část bratří se, vědoma si svých rodinných a pracovních povinností, vydala zpět směr Mladá Boleslav. Zbylá část nejotrlejších brášků se vydala připomenout si pana prezidenta jízdou nočním vlakem do Hodonína, do jeho rodiště.
Na pana prezidenta Masaryka jsme nezapomněli ani v Mladé Boleslavi, byť že jsme byli asi jediní. A tak jsme položili za naši legionářskou Jednotu květinu k plastikám pánů prezidentů T. G. Masaryka a E. Beneše. Krátký akt vykonali bratři Vladimír Novotný a Michal Beneš. Plastiky se nacházejí na náměstí Republiky a byly odhaleny před 5 lety v rámci oslav 28. října.

Oslavy v Hodoníně
V neděli 7. března, v den 160. výročí narození prezidenta Tomáše G. Masaryka, jsme v ranních hodinách dorazili lůžkovým vlakem na nádraží v Hodoníně. Z mladoboleslavské Jednoty až sem pokračovali bři. Tonda Nácovský, Honza Juřena, Jakub Mikolášek a Jirka Filip. Spolu s námi pokračovali i bratři úderníci. Po vydatné snídani jsme pomohli dámám z rakovnického muzea s přípravou expozice, která byla instalována ve dvou dalších vagónech našeho vlaku. Po celý den byla tato výstava, připomínající jak život T.G.M., tak osudy československých legionářů v Rusku, hojně navštěvována.
Prvním čestným úkolem naší stejnokrojované jednotky bylo přivítání tzv. nostalgického vlaku, jehož součástí byl i oficiální prezidentský vagón, jímž cestoval pan prezident Masaryk. Následoval pak rychlý přesun na náměstí 17. listopadu k soše TGM. Zde se uskutečnila ústřední část hodonínských oslav. Naše jednotka zde stála čestnou stráž u sochy státníka, zatímco se před ní střídali řečníci. Nutno uznat, že ze všech projevů, jež byly početnému obecenstvu předneseny, čišelo hlubší pochopení Masarykova odkazu. I pestrost řečnících osobností přinesla zajímavou atmosféru – ministr, senátorka, poslanec, regionální politici, zástupci slovenské strany, historikové. Dík Masarykovi byl zakončen věnováním květinových darů k jeho soše.
Následovalo rychlé zorganizování průvodu, v němž legionářům se státní vlajkou připadlo česné místo, následováni Sokoly a dalšími spolky.

Pochod legionářů v Hodoníně

 Cílem bylo prostorné náměstí T. G. Masaryka před nově opravenou hodonínskou radnicí, kde již pokračoval program pro široké obecenstvo. Nás poté čekalo výborné pohoštění ve velmi vkusné restauraci v suterénu radnice. Při návratu na hodonínské nádraží jsme si teprve mohli prohlédnout historickou lokomotivu, ale především nám byla dána jedinečná možnost projít si vagón prezidenta Masaryka.

Legionáři v Hodoníně

V odpoledních hodinách jsme se s Hodonínem rozloučili a v našem lůžkovém voze odcestovali do Prahy. Cesta byla nanejvýš příjemná a v družné náladě jsme projednali mnoho nových plánů s našimi milými spolucestujícími. Po všech čestných povinnostech jsme i my oslavili Masarykovo výročí.

Legionáři před sochou T. G. Masaryka

Text a foto: Tomáš Pilvousek a Jiří Filip, Jednota ČsOL Mladá Boleslav