Nečekáme s nataženou rukou

Přesně v polovině prosince se do pražského hotelu Legie sjeli terénní pracovníci, kteří jsou od začátku letošního roku hlavními aktéry projektu Péče ČsOL o válečné veterány v ČR v letech 2010–2011.

V krásné předvánoční atmosféře k nim promluvil realizátor projektu bratr Emil Cigánik. Všem upřímně poděkoval za práci, kterou ve prospěch projektu a především pak pro válečné veterány odvedli. Jak zdůraznil, jen za tři čtvrtletí letošního roku terénní pracovníci uskutečnili téměř sedm tisíc návštěv u válečných veteránů, čímž byl překročen závazek, že každý terénní pracovník musí navštívit své „svěřence“ minimálně jednou za tři měsíce. Zároveň se podařilo vyřešit téměř stovku žádostí o umístění do domovů seniorů a léčeben dlouhodobě nemocných, v rámci projektu byla zřízena a každodenně je díky Daně Noskové provozována bezplatná telefonní linka pomoci. „To vše svědčí o tom, že máte přehled o stavu svěřených veteránů a reagujete na to, co potřebují. Za to vám chci upřímně poděkovat,“ řekl na adresu terénních pracovníků Emil Cigánik.

Jménem předsednictva republikového výboru ČsOL vystoupil místopředseda ČsOL bratr Jindřich Sitta, který je odpovědný za realizaci projektu. Také on přítomným terénním pracovníkům poděkoval, a to především za to, jak se chopili příležitosti, kterou Československá obec legionářská dostala tím, že má od začátku letošního roku péči o válečné veterány ve své gesci. „Tím jsme se dostali na vyšší úroveň, dokázali jsme, že nečekáme s nataženou rukou, ale jsme schopni se sami starat o své hrdiny. Přesně tak, jak tomu bylo za první republiky. I díky tomu se k vracíme tradicím legionářského hnutí,“ zdůraznil Jindřich Sitta. Dodal, že systém péče o válečné veterány realizovaný ČsOL „si sedl“ a funguje v podstatě bez problémů. V příštím roce ho zbývá jen doladit v drobnostech: „Je životaschopný, a za to je třeba poděkovat jak vedení projektu, tak realizátorům.“

Na terénní pracovníky se pak obrátil rovněž místopředseda ČsOL bratr Alexandr Beer. „Veteráni umírají. Na vás je, abyste pomáhali těm, kteří ještě žijí. Je to čestný úkol – starat se o hrdiny boje za svobodu,“ prohlásil.

Na závěr ještě malá statistika, kterou přednesl člen vedení projektu Zdeněk Svatý. V současné době ČsOL pečuje o 1919 válečných veteránů. Průměrný věk veterána je 86 let, u žen 85,5 roku. Veteránek je 508, veteránů 1411. Bohužel, měsíčně umírá v průměru třicet z nich. „Jste jediní, kteří za žijícími v současné době přijdou a nechtějí peníze,“ dodal Zdeněk Svatý v nadsázce, když i on poděkoval přítomným terénním pracovníkům za jejich celoroční práci. A možná měl pravdu …

Text a foto: Ladislav Lenk