Symbolický návrat 7. střeleckého pluku „Tatranského“ do vlasti
Dne 31. července se konala v západoslovenské Nitře vzpomínková akce k příležitosti 90. výročí návratu 7. čs. střeleckého pluku „Tatranského“ do své nové posádky v tomto městě. Akce byla zorganizována významným propagátorem legionářských myšlenek na Slovensku bratrem Mirem Bilským z Klubu vojenské historie Tatranci. Na organizaci se dále podílel Vojenský historický ústav v Bratislavě a město Nitra.
Ulice nesoucí čestný název 7. pěšího pluku
Naše jednota byla pověřena reprezentací Československé obce legionářské na Slovensku. Vyrazili jsme tedy v hojném počtu, doprovázeni dvěma brášky z Klubu přátel pplk. Karla Vašátky a to bratry Bernardem Panušem a Radkem Vorlem. Na Slovensko do města Senec jsme dorazili již v pátek v podvečer, abychom mohli posedět s naším hostitelem a hlavním organizátorem sobotní akce bratrem Mirem Bilským, který je předsedou Klubu vojenské historie Tatranci.
Zleva ruští legionáři Čapek, Pilvousek, Beneš, paní Jánská, Radek Vorel a francouzský legionář bratr Jakub Mikolášek
Sobotní dopoledne jsme strávili volnými chvilkami v Senci a okolí. Do Nitry jsme vyrazili v odpoledních hodinách. Po příjezdu na místo jsme se ustrojili do legionářských stejnokrojů a poslední minuty před akcí jsme věnovali nácviku a pořadové přípravě. Netrpělivě jsme vyhlíželi, kdy na místo dorazí i věrná replika praporu 7. střeleckého pluku, který získali příslušníci tohoto pluku v Jekatěrinburku v roce 1918 a který byl nepochybně hlavní ozdobou celé akce.
Bratři Pilvousek (vlevo) a Bilský (vpravo) s replikou praporu 7. pluku
Překrásná replika bojového praporu 7. pluku.
Prapor na akci zapůjčil VHÚ v Bratislavě, konkrétně pan pplk. Čaplovič.
Stráž praporu 7. pluku, který dostali příslušníci pluku v roce 1918 v Jekatěrinburku.
Na akci kromě zástupců města a spolků z okolí nechyběl ani zástupce předsednictva RV ČsOL bratr Jaromír Mareček.
V 17:30 jsme v průvodu, jemuž vévodily dívky v krojích a s květinami, vyrazili napříč ulicí „7. pluku“. U budovy bývalých kasáren tohoto pluku byla zastávka, kde nás bratr Bilský seznámil s historií pluku a vyjádřil význam bojů příslušníku 7. pluku pro dnešní dobu:
„…vystúpením naších dobrovoľníkov, došlo k prejavu novo sa tvoriacej národnej vôle, vole nepovoliť a vytrvať, stoj čo stoj. Toto je tiež osudový odkaz pre naše národy aj v súčasnosti, nezlomnosť, neústupnoť vytrvať až dokonca a nikdy sa nevzdávať, stoj čo stoj za každú cenu. A na toto, by sme nemali nikdy zabúdať, či stojíme pod strechou rodnej dediny, či v uliciach najväčšej svetovej metropoli. Ulica, ktorá nesie meno po 7. Tatranskom pluku by nám mala byť pre Nitru a Slovensko, pripomienkov týchto mužov.“
Průvod ulicí 7. pluku se zastávkou u bývalých kasáren 7. pluku
Poté slavnostní průvod zamířil k budově nově zrekonstruované synagogy, která dnes slouží jako koncertní a výstavní síň. V těchto prostorách byla zorganizována beseda o čsl. legiích a promítnut krátký film „Malá armáda s velkými vítězstvími“, jehož vznik inicioval právě bratr Miro Bilský a který je určen pro propagaci na středních školách.
V prostorách bývalé synagogy, dnes sloužící pro výstavní a koncertní účely, se promítl krátký film o legiích „Malá armáda s velkými vítězstvími“.
Po cca dvacetiminutovém filmu přišla řada na odborné otázky a všeobecnou diskuzi.
Delegace před synagogou v Nitře
Kolem 21 hodiny se čas nachýlil a my jsme se vydali směrem Senec, kde jsme strávili poslední noc naší výpravy na Slovensko.
V neděli jsme se pak vydali směrem k domovům. Cestou jsme ještě navštívili městečko Kunštát v Moravském krasu, kde byla v roce 1928 vytesána největší socha prvního prezidenta Československé republiky T. G. Masaryka a byla tehdy největší sochou v Evropě. Socha bohužel nepřečkala období nacistického teroru a i přes snahu o záchranu musela být definitivně zbořena v roce 1941:
„Obložení Masarykovy sochy a zazdění soch legionářů v jeskyních, které jste ve Vašem sadu v Kunštátě provedl, zapříčiňuje i nadále neudržitelný a dnešním poměrům neodpovídající stav. S pouhým obložením sochy nelze v žádném případě souhlasiti. Ukládám Vám proto, abyste do čtyř týdnů provedl odstranění Masarykovy sochy a soch legionářů v jeskyních v Kunštátě a provedení Okresnímu úřadu oznámil. Po odstranění soch legionářů není námitek, když jeskyně budou veřejně přístupny.“
Delegace u pozůstatků (nohou) sochy prezidenta Masaryka v Kunštátě, která byla zničena nacisty v roce 1941.
Z obří sochy prezidenta Osvoboditele zbyly jen boty. V areálu, kde se torzo sochy nachází, se ještě nalézala jeskyně „Blanických rytířů“ s trojsoším legionářům, které taktéž nepřežilo válku a rozhledna s výhledem na Moravský kras.
Nově zbudované trojsoší legionářů v jeskyni „Blanických rytířů“. Původní trojsoší bylo nacisty zničeno taktéž v roce 1941.
Po prohlídce okolí jsme se již vydali směrem Hradec Králové, Praha a konečně Mladá Boleslav.
Rádi bychom touto cestou poděkovali bratru Miro Bilskému za pozvání a výtečně zorganizovanou připomínku čs. legionářů ze 7. pluku. Naše díky směřují také bratrům z Klubu přátel pplk. Karla Vašátky za podporu a Ústředí Československé obce legionářské za finanční výpomoc při realizaci naší cesty na Slovensko.
Text: Tomáš Pilvousek
Foto: autor, archiv autora
