V Mladé Boleslavi obnovili pamětní desku padlým zaměstnancům automobilky Škoda

Vznik samostatného československého státu patří bezesporu k těm nejdůležitějším okamžikům naší novodobé státnosti. Oslavy státního svátku by nám však neměly připomínat jenom jeden den roku 1918, ale především ty, kteří za tímto dnem stáli, tedy československé legionáře pod vedením T. G. Masaryka, E. Beneše a M. R. Štefánika. Avšak tento den by nám měl být i mementem těch, kteří ve jménu zakladatelů státu bránili v letech budoucích to, co jim legionáři vybojovali.

Když jsme se na jaře letošního roku dozvěděli o nešťastném osudu pamětní desky odhalené v poválečných letech dvěma zaměstnancům mladoboleslavské automobilky Škoda Bohumilu Doušovi a Václavu Bubákovi, kteří padli v horkém revolučním květnu roku 1945 při obraně závodu, rozhodli jsme se iniciovat její znovuodhalení. Deska byla umístěna v prostoru 3. brány automobilky, kde se ona tragédie dne 5. května 1945 odehrála. Na svém místě setrvala až do 90. let, kdy byla při přestavbě budovy, na níž se nacházela, sejmuta a ztracena. Deska byla šťastnou náhodou nalezena zaměstnanci v odpadní suti skladu se stavebním materiálem a předána pozůstalým po zavražděném Bohumilu Doušovi. Na své znovuodhalení však musela počkat celých patnáct let.

Co se vlastně onoho 5. května událo? K revoluční aktivitě docházelo od 5. května také v samotné Mladé Boleslavi. Začíná zde pracovat Revoluční národní výbor a postupně přebírá kontrolu nad městem, v němž již dochází k odzbrojování německých vojáků, ale i k potyčkám a přestřelkám. Jedna z prvních vážných událostí se váže k původní 3. bráně automobilky v Laurinově ulici. Zajímavé je, že neexistuje jednotný popis události a podle dosavadního stavu zkoumání není možné se přiklonit ani k jedné z verzí. Jisté je jen jedno – dva povstalci incident nepřežili.

Podle prvního výkladu události došlo u 3. brány k prudké přestřelce s nejasným průběhem. Oběti si měla vyžádat na obou stranách. Z povstalců na místě padl úředník automobilky Bohumil Douša a dělník automobilky Václav Bubák zemřel téhož dne po převozu do nemocnice.

Druhá verze, zachycená v kronice automobilky sestavené podnikovým archivářem Františkem Typltem popisuje jiným způsobem nejen smrt povstalců, ale i samotné okolnosti této události. Onoho 5. května se práce v automobilce zcela zastavila a dělníci závod opouštěli již po desáté hodině dopolední.

Vedoucí bezpečnostní a požární služby J. Meiner se svými lidmi odzbrojuje Werkschutz (německá závodní stráž – pozn. autora) a přebírá veškerou strážní a pořádkovou službu. To se vše děje na příkaz Revolučního národního výboru. Převzetí je provedeno bez odporu. Werkschutzmannovi Bieglovi se podařilo uniknout. Situaci v závodě oznámil vojenskému přidělenci v závodě Quickerovi, jenž okamžitě za asistence německých vojáků vnikl třetí branou do závodu. Jak vzpomínají naši požárníci, byli jsme všichni zajištěni a vyslýcháni. „Kde je Meiner? Kde jsou zbraně?“ řval na nás Quicker. Při této příležitosti Biegel upozornil, že Bubák a Douša mají pistole. Byli odvedeni stranou, zbraně jim odebrány a na pokyn Quickera na místě zastřeleni. Pak na rozkaz zvenčí Němci rychle odešli. O nás se již nikdo nestaral. (Kronika Automobilového závodu)

Přestože jsou obě verze dosti odlišné, je třeba si uvědomit základní styčný bod – Bohumil Douša a Václav Bubák byli statečnými účastníky protinacistického povstání. Jejich jména tak jsou zapsána na samém začátku seznamu obětí květnové revoluce v Mladé Boleslavi.

Slavnostní odhalení pamětní desky vyvrcholilo na státní svátek 28. října v Laurinově ulici v Mladé Boleslavi, v prostoru dnes zaslepené třetí brány automobilky. Přivítání návštěvníků bylo v režii dechového orchestru Škoda Auto, který doprovázel mažoretky Kopretinky z nedaleké Dobrovice. Úvodní slovo patřilo bratru Jiřímu Filipovi, který byl symbolicky oděn v úboru povstalce z květnových dní roku 1945. Programem provázel předseda jednoty bratr Tomáš Pilvousek, který seznámil přítomné s historickým kontextem. Záštitu nad celou akcí převzal člen mladoboleslavské jednoty a v současné době senátor za Mladoboleslavsko a Turnovsko bratr Jaromír Jermář. Ve svém proslovu zdůraznil nutnost připomínat si veškeré oběti, které musel náš národ přinést v boji za naši národní samostatnost a svobodu. Po jeho proslovu již přišel na řadu slavnostní akt odhalení desky, čehož se ujali bratři Jaromír Jermář a Jiří Douša, syn padlého Bohumila Douši. Na závěr celého vzpomínkového aktu, jemuž přehlížely necelé dvě stovky občanů, zahrál dechový orchestr československou státní hymnu.

Závěrem je nutné poděkovat těm, kteří se spolupodíleli na této iniciativě. Zejména pak firmě Škoda Auto a.s. za vřelý přístup k našemu záměru a za to, že se rozhodla nést náklady na instalaci desky.

Na úplný závěr tohoto článku se obracíme s prosbou na čtenáře a pamětníky květnového povstání v roce 1945 v Mladé Boleslavi a okolí. Jakákoli informace, vzpomínka či fotografie nám pomůže ke studiu dnes opomíjené historie našeho města.

Kontakty (tomas.pilvousek@csol-mb.net, jirifilip@email.cz)

Text a foto: Ing. Tomáš Pilvousek a Jiří Filip, Jednota ČsOL Ml. Boleslav