Legionáři Trutnovska v boji za vznik Československa
Myšlenka uspořádat výstavu „Legionáři Trutnovska v boji za vznik Československa“ jako hlavní výstavu sezony 2011 (17. června 2011 – 25. září 2011) vzešla ze spolupráce, kterou zástupci Muzea Podkrkonoší v Trutnově a Československé obce legionářské Jednoty Mladá Boleslav navázali již v roce 2009. Výsledkem této spolupráce tehdy byla zdařilá výstava „Stráž obrany státu a léta ohrožení republiky“ pořádaná v Muzeu Podkrkonoší od 26. listopadu 2009 do 10. ledna 2010.
Od začátku si autoři letošní výstavy o legionářích uvědomovali, že stojí před velkou výzvou. Hlavním záměrem totiž bylo uspořádat výstavu atraktivní a přitom kvalitní. Výstavu bohatou na trojrozměrné exponáty poskytující základní přehled o dané problematice a přitom přinášející nové informace. Výstavu srozumitelnou laické veřejnosti a zároveň výstavu, ve které jsou instalovány unikátní předměty, jež ocení opravdoví znalci.
Již od začátku roku 2011 bylo přistoupeno k pečlivé přípravě doprovodných textů a podrobného seznamu legionářů pocházejících z území současného okresu Trutnov. Tento seznam byl od začátku součástí projektu a na výstavě byl vůbec poprvé představen veřejnosti. Hlavní instalace výstavy proběhla ve dnech 9. – 12. června 2011. Slavnostní vernisáž se za účasti řady významných hostů uskutečnila dne 17. června 2011 v rámci Muzejní noci, kterou navštívilo přes 600 návštěvníků.
Stěžejní textová část výstavy je obsažena na 25 panelech (formát 60 x
Významné zastoupení mají na výstavě trojrozměrné exponáty z muzejních a soukromých sbírek z celé České republiky, které se skládají z předmětů umístěných ve vitrínách a z figurín stojících volně v prostoru. V celkem 13 vitrínách větších i menších rozměrů, tematicky rozdělených, se vedle zajímavých dokumentů nacházejí především předměty z výzbroje a výstroje čs. legionářů. Z nejzajímavějších exponátů ve vztahu k ruským legiím můžeme jmenovat různé druhy válečných granátů, carskou plynovou masku Zelinsky-Kummant petrohradského vzoru, ruský dělostřelecký tesák vzor 1908 s pamětní rytinou Zborov 1917, odznak Sibiřského komitétu Čs. červeného kříže či ruskou opakovací pušku Mosin vzor 1891 pro jezdectvo, dělostřelectvo a technické oddíly. Za zmínku stojí také velké množství vystavených pamětních medailí a odznaků, rukávových štítků apod.
Zájemce o problematiku francouzských legií jistě zaujme např. dekret francouzské válečné medaile předsedy pařížského sokola Josefa Pultra padlého v bitvě u Arrasu nebo kleště na ostnatý drát typu Peugeot z let
Problematiku italských legií podtrhují zejména exponáty ve vztahu k úderným jednotkám italských legií, jakými byly černý fez a zákopový nůž Pungale. Určitou kuriozitou je pro návštěvníky italská vystřelovací mina Lancia torppedini. Za zmínku stojí také sbírka italských polních lahví a rukávových štítků.
Na výstavě nechybí ani exponáty ve vztahu dnes k méně známému odboji na Jadranu, kterou reprezentuje čepicová stužka „Čs. námořní legie“ s pamětní medailí a členským odznakem, nebo k opomíjenému odboji v Srbsku, který symbolizuje srbská lodička pro pěchotu se vzácnou čepicovou kokardou.
Své nezastupitelné místo na výstavě mají medaile a řády, mezi kterými nechybí pamětní medaile čs. pluků v Rusku, Francii a Itálii, známé řády sv. Jiří, Československý válečný kříž s lipovými ratolestmi nebo Revoluční medaile se štítky bojových vystoupení a pluků z Ruska, Francie a Itálie.
Pozornost návštěvníků však patrně nejvíce upoutají kompletní legionářské stejnokroje. Ty jsou na výstavě instalovány na celkem 14 figurínách. Vedle klasických stejnokrojů běžných legionářských útvarů stojí za zmínku především v plné polní výstroji vystavení legionáři coby příslušníci Roty Nazdar a pozdějších útvarů ve Francii a Rusku. Unikátní je také figurína příslušníka amerického sboru, v rámci něhož bojovala řada Čechů a Slováků. Za zmínku v neposlední řadě stojí i sako příslušníka úderné jednotky italských legií. V části věnované regionu jsou pak ve vitrínách umístěny dva originální stejnokroje po legionářích z Trutnovska. Jedná se o stejnokroj italského legionáře Jana Machka z Třebihoště, ale zejména o originální stejnokroj Cizinecké legie po příslušníku slavné Roty Nazdar Janu Votrubcovi.
Celkovou atraktivnost výstavy podtrhuje přírodní dioráma, které ztvárňuje odpočinek příslušníků Čs. střelecké brigády v roce
V úvodní části výstavy se návštěvníkům symbolicky představuje čtveřice stejnokrojů čs. legionářů z Ruska, Francie, Itálie a Srbska. Tyto stejnokroje, vesměs šité až po první světové válce, byly doplněny vzácným praporem jednoty Československé obce legionářské v Trutnově. V pozadí těchto figurín je návštěvníkům představen historický plakát, který velmi jednoduchou, zato však výstižnou formou informuje návštěvníky o počtech vojáků české a slovenské národnosti bojujících po boku Dohody na frontách 1. světové války.
Největší výstavní sál představuje vývoj legií v globálním kontextu. Texty doplněné unikátními fotografiemi přibližují návštěvníkům důležité mezníky ve vývoji československého vojenského odboje v době 1. světové války. Informační tabla byla doplněna o informace týkající se vývoje stejnokrojů, zbraní a výstroje legionářů, což je vhodně dokresleno řadou trojrozměrných exponátů z oblasti palných i chladných zbraní a dalšího výstrojního vybavení. Nechybí také sbírka pamětních medailí, řádů a vyznamenání.
Menší výstavní sál je zaměřen zejména na region. Je zde zveřejněn velkoplošný seznam legionářů z území současného okresu Trutnov a ve vitrínách jsou umístěny dva originální stejnokroje po legionářích z Trutnovska – stejnokroj italského legionáře Jana Machka z Třebihoště a stejnokroj Cizinecké legie po příslušníku slavné Roty Nazdar Janu Votrubcovi.
Atraktivnost výstavy podtrhuje model táborového života příslušníků Čs. střelecké brigády v době bitvy u Zborova v létě roku 1917. Tábor tvoří čtveřice dobrovolníků. Střelec 3. čs. stř. pluku s přilbou koná strážní službu v táboře a je vyzbrojen ruskou puškou Mosin vzor 1891 s bodákem. Desátník 3. čs. stř. pluku pečuje o táborovou stravu a ohniště, na kterém se ve třech kotlících vaří polévka. V plátěném stanu tvořeném stanovými dílci (palatkami) spojenými provazy (věrovkou) odpočívá po náročné službě další voják pluku. U polního telefonu vyčkává a ve volných chvílích pečuje o svou pušku poslední z dobrovolníků. V táboře nemůže chybět samovar na vaření čaje a sud s jistě vynikající tekutinou pro povzbuzení morálky mužstva.
Výstava „Českoslovenští legionáři v boji za vznik Československa“ je k vidění v prostorách Muzea Podkrkonoší v Trutnově do 25. září 2011
Připravili: Bc. Jan Juřena a Ing. Tomáš Pilvousek