Ministr obrany: Bez hodnot, jako je svoboda a demokracie, bude náš stát jenom slupkou

Na V. manifestačním sněmu ČsOL dne 4. června v Praze na Vítkově promluvil k přítomným delegátům a hostům ministr obrany ČR Alexandr Vondra. Jeho vystoupení zveřejňujeme v plném znění.

Vážené sestry a bratři, milí hosté, jsem rád, že zde mohu být a pozdravit vás. Československá obec legionářská je důležitým svorníkem mezi minulostí, přítomností a budoucností. Neustále nám připomíná historické peripetie, kterými prošla tato země. Připomíná nám, z čeho vycházíme a co musíme mít neustále na paměti – hodnoty svobody, demokracie, cti, přátelství.

Vím dobře, co ony historické peripetie znamenají. Mojí blízcí příbuzní byli jako českoslovenští legionáři účastni 1. odboje. Můj děda se zapojil do 2. odboje na domácí frontě a zaplatil za to životem v koncentračním táboře. Já jsem se zapojil do 3. odboje. A nyní jsem ministrem obrany a mám pod sebou stovky vojáků, které tato země vysílá do zahraničí, aby hájili její bezpečnost a hodnoty, na kterých stálo předválečné Československo a na které jsme po roce 1989 navázali.

Neříkám to proto, abych upozorňoval na zásluhy mé a mojí rodiny. Říkám to proto, že jsem důkazem, že v jedné osobě, v jedné rodině vedle sebe existují příběhy ze zdánlivě odlišných období naší historie. A existují vedle sebe bez jakékoli schizofrenie. Jsou naopak v souladu. A tak si představuji i Československou obec legionářskou. Sdružuje lidi, kteří se v různých těžkých údobích chopili zbraní či jiným způsobem bojovali proti agresorům a totalitě. A v tomto ohledu je jedno, zda jsou to účastníci prvního, druhého nebo třetího odboje. Zda bojovali na Východě nebo na Západě. Zda jsou to ti, kteří byli vysíláni do zahraničí po roce 1989.

Vždy je nutné mít velkou dávku odvahy, aby člověk vystoupil z řady, bojoval za to, co je správné, a riskoval život. Tato skutečnost nám byla ostatně připomenuta i tento týden, když jeden z českých vojáků v afghánské provincii Wardak přinesl oběť nejvyšší. Někdo může říci: Byl to voják a za nasazení v zahraničí bral plat. Takový pohled zásadně odmítám. Byl to občan této země, kterého jsme vyslali, aby napomohl zajištění naší bezpečnosti. Proto si zaslouží úctu a dík, stejně jako jeho kolegové a stejně jako všichni, kteří za tuto zemi bojovali v minulosti.

Letos uplynulo 20 let od nasazení naší, tehdy československé, jednotky v zahraničí. Jejím úkolem bylo napomoci vyhnání agresora z Kuvajtu. Od té doby prošli zahraničními operacemi tisíce českých vojáků. Jsem proto rád, že Vojenský historický ústav provádí výzkum novodobých misí. Je to jistý dluh, který máme a který je nutné splatit. Podobně jako jsme v posledních dvaceti letech spláceli a stále splácíme dluhy ke členům prvního, druhého a třetího odboje.

Všichni jste sdruženi v této organizaci, abyste předávali, šířili a připomínali, že existují hodnoty, za které stojí bojovat i umírat. Že bez hodnot, jako je svoboda a demokracie, bude náš stát jenom slupkou.

V roce 2014 uplyne 100 let od založení legií. Československá obec legionářská sehrává v přípravách na tyto oslavy zásadní roli. Aktivní je samozřejmě i ministerstvo obrany. Musíme dosáhnout toho, aby tyto oslavy byly celonárodní. Do příprav se proto musejí zapojit nejenom organizace, které to, s nadsázkou řečeno, mají v „popisu práce“. Jedině tak bude možné, aby hodnoty, ze kterých vzniklo Československo, byly stále živé a široce akceptované.

Je nutné připomínat osudy a myšlenky těch, kteří v posledních sto letech tyto hodnoty bránili. Bez toho bude svorník mezi minulostí a budoucností oslaben a byť bude Česká republika existovat, její obyvatelé nebudou chápat, že je nutné někdy za její existenci platit vysokou cenu. Navíc pořád existují lidé, kteří mají tendenci zpochybňovat to, co jste udělali, a vrážet mezi účastníky odboje klín. Nesmíme dopustit zpochybňování hrdinů. A toho se dá dosáhnout pouze jednotou.

Připravil: Ladislav Lenk, foto: Vladimír Marek