Už před dvaceti lety dokázali, že čeští vojáci patří k nejlepším
Přímí účastníci operace koaličních sil Pouštní bouře se v pátek 18. března setkali v Praze s nejvyššími představiteli ministerstva obrany.
Této operace se účastnili také plukovník Ján Valo, který tehdy československým vojákům velel, plukovníci Pavel Budínský, Jindřich Sitta, Vladimír Braun, podplukovník Petr Poledník, kapitán Jozef Bujňák, štábní rotmistr František Gábor a praporčík Radim Šnorych. Právě oni obdrželi pozvání ministra obrany k páteční pracovní snídani. Ta se nesla ve zcela neformálním duchu a vzpomínalo se na pionýrské začátky vysílání našich vojáků do zahraničních misí.
„Čekalo se, jak si povedeme. Neměli jsme žádné praktické zkušenosti s vysíláním vojáků do zahraničí,“ přiznal plukovník Valo, kterého jeho muži dodnes uznávají jako velitele, který si vedl více než dobře. Potvrdil, že se podařilo sestavit jednotku, která byla akceschopná, a že všechny její části odvedly práci, na které se staví v mezinárodním měřítku dodnes. „Dokázali jsme tím, co jsme uměli, že nejsme žádní nováčkové a že svou odbornou profesi umíme. Ostatně Američané i další vojáci koaličních sil věděli, že jsme byli prvosledovou jednotkou, která si vedla dobře,“ uvedl plukovník Valo. Povzdechl si, že po dvaceti letech se jeho jednotce dostalo uznání od vládních činitelů na Slovensku. Doma se ho z nejvyšších míst dosud nedočkali. „Byli jsme jednotkou, na jejímž úspěchu, na tom, aby si vedla více než dobře, záleželo,“ podtrhl velitel Valo fakt, že ostatní státy zapojené do koaličních sil bedlivě sledovaly, jak si Čechoslováci povedou. O své poznatky z operce v Zálivu se podělil také praporčík Šnorych, který zajišťoval s ostatními příslušníky strážní roty chemikům klid na práci. Chemičtí průzkumníci se na své „strážáky“ mohli kdykoli spolehnout.
Válka v Perském zálivu začala v noci z 1. na 2. srpna 1990, kdy irácká vojska překročila hranice státu Kuvajt a obsadila celé jeho území. Tuto agresi okamžitě odsoudila Rada bezpečnosti OSN a Američané vyslali 5. srpna do oblasti Perského zálivu své vojáky.
Na základě rozhodnutí Federálního shromáždění Parlamentu, tehdy ještě Československé federativní republiky, ze dne 23. září se 11. až 14 prosince téhož roku vydalo dvě stě vojenských dobrovolníků. Ti tvořili československou protichemickou jednotku a byli prvními v novodobé historii naší armády, kteří vyjeli do zahraniční riskantní operace.
Československý prapor se stal součástí koaličních sil 28 států z celého světa. Operace dostala název Desert Shield (Pouštní štít). Ovšem samotný útok na Irák byl nazván Desert Storm (Pouštní bouře).
