Národ, který si neváží své minulosti, nemůže být svobodný a šťastný

Vedení
Československé obce legionářské se rozhodlo, že letos poprvé v Praze
připomene občanům jednu z nejsmutnější událostí v dějinách našeho
státu – okupaci nacistickým Německem v roce 1939.

 Pietní
akt, který ČsOL zorganizovala u příležitosti 73. výročí této smutné události,
se konal ve čtvrtek 15. března odpoledne u sochy sv. Václava na Václavském náměstí
v Praze. Zúčastnili se ho zástupci ČsOL a ČSBS, váleční veteráni a také
náhodně přítomní občané. Po položení květin se smuteční stuhou na schodiště pod
sochou k přítomným promluvil 1. místopředseda ČsOL Jindřich Sitta.

Ten ve
svém projevu mj. uvedl: „V dějinách našeho státu existuje jistě řada
významných dat a výročí, jež si rádi připomínáme. Ale zároveň existují data a
výročí, jež jsou navýsost smutná a tragická. K těm se nepochybně řadí 15.
březen 1939. Den, kdy zbytky okleštěného československého státu okupovala
nacistická vojska a začala hrůzná šestiletá poroba národa. Den, který zásadním
způsobem a mnohdy tragicky zasáhl do osudů stovek tisíc občanů republiky. Den,
který posléze vedl k odchodu tisíců statečných z vlasti, aby mohli
v zahraničí bojovat za její osvobození. Den, který způsobil, že další
tisíce občanů vedly zoufalý boj v domácím odboji. Den, který byl
předzvěstí vyvraždění statisíců naprosto nevinných lidí v koncentračních
táborech a na pochodech smrti. Den, který posléze v důsledku porážky
nacistického Německa vedl k odsunu milionů sudetských Němců.

Scházíme
se zde dnes proto, abychom si v tiché vzpomínce připomněli 73. výročí
tohoto dne smutku. Scházíme se ale ne proto, abychom rozdmychávali nedorozumění
či spory mezi našimi zeměmi – Českou republikou a Německem, dříve nepřáteli a
dnes partnery, ale proto, abychom s pietou vzpomněli nespravedlivé smrti
statisíců našich občanů. Scházíme se i proto, abychom s úctou připomněli
hrdinství a vlastenecký duch našich statečných bojovníků za svobodu a abychom
připomněli nám, naší veřejnosti, nastupující generaci a politické reprezentaci,
že nikdo nemá právo zapomenout a že tento den musí zůstat hlubokým poučením pro
všechny národy, které chtějí žít v míru.

V dnešní
globalizované současnosti zaměřené spíše na konzum a příjemné zážitky jako
bychom na toto datum zapomněli a o událostech z doby před více než
sedmdesáti lety ani nechtěli nic vědět. O tom nepochybně svědčí skutečnost, že
ani veřejnost, ani sdělovací prostředky tomuto tragickému okamžiku naší
historie již řadu let téměř nevěnují pozornost. A přitom existuje přímá
paralela mezi děním v Evropě v počátku 30. letech minulého století a
dneškem. Paralela, kdy na pozadí hospodářské krize vznikly extremistické
skupiny, kdy populismus a štvavé ideologie nakonec získaly takovou moc, že
ovládly celé národy a vehnaly je do hrůz 2. světové války.

Řadu
z těchto jevů můžeme pozorovat i dnes, kdy na pozadí tzv. hospodářské
krize, která je spíše krizí hodnotovou a morální, opět sílí extremismus nejen
v Evropě, ale i u nás, kdy je veřejnost opět znechucena reálnou politikou
a je snáze ochotna naslouchat jednoduchým frázím a jednoduchým řešením, které
extremismus v ruku v ruce s populismem přináší. Tak jako ve 30.
letech minulého století, tak i dnes je to důsledek reálné politiky či spíše
nepolitiky jednotlivých politických stran, kdy se z jejich činnosti
vytratily pojmy jako služba vlasti, národu a této zemi, a místo toho se tam
objevilo služba sobě a pak zase sobě. Zmizel reálný odkaz zakladatelů státu,
legionářů, kdy prospěch vlasti byl řazen nad prospěch vlastní, a byl nahrazen
sdělením, že prospěch vlastní je nade vše. Připomínáme tedy tento den i našim
politikům a apelujeme tímto způsobem na ně, aby si připomněli, kam vede absence
politiky jako služby, jaké mohou být důsledky a vyzýváme je, aby cestou
konsensu hledali a přijímali rozhodnutí a řešení, která budou především ku
prospěchu naší vlasti, našeho národa, této země a jednotlivých občanů.“

Dále
Jindřich Sitta zdůraznil, že vedení Československé obce legionářské se proto i z výše
uvedených důvodů rozhodlo, že letos poprvé u sochy sv. Václava v Praze
připomene jednu z nejsmutnější událostí v dějinách našeho státu –
okupaci Československa nacistickým Německem v roce 1939. A bylo by dobré,
pokud by se to stalo tradicí a pietního aktu se i v budoucnu účastnilo co
nejvíce těch, kterým není lhostejná historie našeho státu, stejně jako jeho
hrdinové bojující v době nacistické okupace za dnešní svobodu. „Národ,
který si neváží své minulosti, nemůže být svobodný a šťastný,“prohlásil 1.
místopředseda ČsOL.

Text
a foto: Ladislav Lenk