Program preventivní zdravotní péče ve Fakultní nemocnici Motol v Praze odstartoval!

Mezi Fakultní nemocnicí v Praze Motole a Československou obcí
legionářskou bylo podepsáno memorandum o spolupráci při poskytování zdravotních
služeb členům Československé obce legionářské, která sdružuje a pečuje o válečné
veterány České republiky.

 V memorandu se zdůrazňuje, že Fakultní nemocnice v Motole
si hluboce váží válečných veteránů, oceňuje jejich nezpochybnitelné zásluhy o
Českou republiku a příští generace. Proto jim chce poskytovat komplexní
zdravotní péči a usnadnit jim přístup k této péči na jednom místě. Bylo
dohodnuto, že FN Motol nabídne jak válečným veteránům, tak i všem členům ČsOL a
jejich rodinným příslušníkům (manželka, manžel, děti, vnoučata) na základě
uvedeného memoranda preventivní zdravotní péči. Jedná se komplexní bezplatné
vyšetření, které bude probíhat při jedno až dvoudenní hospitalizaci na interním
oddělení nemocnice, kde je pro zájemce připraveno 15 lůžek v jedno, dvou a
třílůžkových pokojích.

Všechny zdravotní úkony jsou v tomto případě hrazeny
v rámci individuálního zdravotního pojištění, zdravotní poplatky za pobyt
v nemocnici jsou hrazeny sponzorsky. Pouze dopravu do nemocnice si zájemce
zajišťuje sám a na vlastní náklady. U starších osob či osob s vážným
zdravotním problémem je žádoucí doprovod s možností hospitalizace na
jednom pokoji a nabídkou komplexního bezplatného vyšetření.

Pořadí vyšetření a termíny vyšetření koordinuje pověřený člen ČsOL
ve spolupráci s FN Motol. V daném případě jde o sestru Alenu
Ditrichovou, předsedkyni zdravotní a sociální komise ČsOL, kterou lze
kontaktovat každý den od 10 do 16 hodin na telefonu 734 254 648 nebo
emailem ala.ditrich@seznam.cz.

 Tím, kdo již využil nabídky
preventivní zdravotní péče ve FN v Motele, byl 1. místopředseda ČsOL MUDr.
Jindřich Sitta. Právě jeho jsem proto požádal o rozhovor.

Jindro, proč ses vůbec rozhodl podstoupit komplexní bezplatné
vyšetření ve Fakultní nemocnici v Motole?

Důvody byly dva. První ověřit si tzv. na vlastním těle, zda je
celý projekt dobře připraven a promyšlen, především s ohledem na skutečnost, že
potenciálními účastníky projektu by měli být rovněž naši bratři z 2. odboje,
kde jejich věk mnohdy vyžaduje jiný úhel pohledu na celou problematiku od
navigace, přes uložení, stravování až po celou organizaci pobytu. I proto spolu
se mnou absolvovala vyšetření i naše „babička“, které je přes 80 let. Druhým
důvodem byla moje reálná potřeba takovouto prohlídkou projít vzhledem k tomu,
že jsem ji nedokázal realizovat v posledních deseti letech. Důvodem vždy byl
nedostatek mého času, složité organizování vyšetření a příliš rozvleklé doby mezi
jednotlivými vyšetřeními anebo příliš dlouhé doby čekání na ně. Takže jsem
uvítal, že toto vše bude vměstnáno do dvou dnů během mého pobytu v nemocnici,
takže nebudu moci nikam utéct a vymluvit se na nějakou nesmírně důležitou
schůzku.

Jaký byl rozsah tvého vyšetření? Nebál ses, že ti najdou něco, o
čem jsi ani netušil?

Rozsah vyšetření jsme drobně upravovali až na místě a shodli jsme
se na tom, že nebude a nemůže být taxativně dán, že v něm musí být zachována do
určité míry volnost tak, aby mohl být přizpůsoben konkrétním potřebám, které se
objeví. Takže konkrétně v mém případě byl rozsah doplněn o vyšetření oční a v
případě naší „babičky„ o vyšetření cévní. Jinak základní rozsah vyšetření
spočívá v komplexní prohlídce interním lékařem včetně všech pomocných vyšetření
poslechem a pohmatem, kompletním laboratorním vyšetření, EKG, echokardiografií,
sonografií břicha, jater, sleziny, ledvin, slinivky břišní, jakož i pánevních orgánů,
RTG plic a srdce. Stran tvé otázky, zda jsem se nebál, bych odpověděl asi tak,
že úplně jedno mi to nebylo. Nejhorší to bylo v 15. hodin druhého dne, kdy
jsem se měl dozvědět „ortel“. Zvláště v okamžiku, kdy první věta zněla: „Tak
toto vyšetření dopadlo dobře.“ To jsem si v duchu říkal: „Tak je to jasné.“ Na
začátek se dávají dobré zprávy a teď přijde to hlavní. Naštěstí nepřišlo. Sice
jsem se něco dozvěděl, ale není to až tak závažné, ale budu se tomu muset věnovat,
protože do budoucna při zanedbání by to závažné být mohlo.

Jaký je tvůj celkový dojem z vyšetření? Vím, že jsi byl vůbec
první členem ČsOL, který to zkusil a podstoupil…

Celkový dojem je dobrý, jako lékař mohu posoudit jak odbornou, tak
organizační část projektu. Po stránce odborné je projekt postaven dobře a podle
mě plně splňuje základní cíl kvalitní preventivní prohlídky. Rozsah vyšetření
je stanoven tak, že s velmi velkou pravděpodobností je schopen zachytit
začínající vážné onemocnění prakticky celého těla. To, že se vedle základních
vyšetření dají do prohlídky zařadit ještě některá specializovaná vyšetření, je
ještě nad rámec a jaksi cosi navíc. Určité vady vykazovala organizační část
projektu, kde jsme se nedostatečně podívali očima našich starších bratří a
sester. Trochu bylo opomenuto, stáří, mimopražské bydliště, obrovská rozlehlost
FN v Motole, přístupové možnosti, navigace uvnitř areálu atd. Toto vše jsme již
během pobytu probrali s tajemníkem ČsOL br. Petrem Hozlárem, který mě navštívil,
a realizátoři projektu přijali potřebná opatření tak, aby byly tyto drobné
nejasnosti či potenciální potíže odstraněny. Cílem je aby pobyt účastníků
projektu byl po všech stránkách komfortní. Chtěl bych z této pozice pochválit
jak lékařský personál kliniky FN v Motole v čele s paní asistentkou
koordinující tuto péči, tak ošetřující personál oddělení v čele se
staniční sestrou. Jejich péče byla mimořádná, lidský přístup, ochota,
starostlivost mimořádná a v dnešní době nečekaná.

Co bys doporučil či poradil těm, kteří by tě chtěli následovat?

Jednoznačně – ať neváhají a využijí této možnosti. Vím, že velkou
roli budou hrát obavy typu, co když mi něco najdou, ale to je právě účelem
projektu. Najít včas. Především to najít včas je dnes nesmírně důležité a
mnohdy rozhodující. Lékařská věda dnes v oblasti léčby i těch nejvážnějších
onemocnění postoupila hodně daleko a umí dnes vyléčit to, co ještě před nějakými
pěti lety neuměla. To, co neumí, je najít nemoc včas bez naší pomoci. Je třeba
překonat starý model uvažování, že na špatné zprávy je vždy dost času, protože
se stejně s tím nedá nic dělat. Dnes je to jinak. Dá se s tím dělat velmi hodně
a čím dříve o nemoci víme, tím je léčba snazší a účinnější. Přeji všem
pokračovatelům, aby k tomuto myšlenkovému přechodu dospěli co nejdříve.

Ladislav Lenk, foto: Petr Hozlár