Výstava „Československé legie v Rusku 1914–1920“ pokračuje ve své ruské anabázi

Po
loňské expozici výstavy „Československé legie v Rusku 1914–1920“
v uralské Permi a Kunguru se uskutečnilo 28. února letošního roku slavnostní
zahájení této výstavy v prostorách muzea v sibiřském Kansku Jenisejském.

Vernisáže
se zúčastnili představitelé místního kulturního života, zástupce úřadu
přidělence obrany ČR v Ruské federaci, a co je podstatné, spousta mladých
lidí, kteří pak dlouho besedovali s organizátory. Významný podíl na
realizaci výstavy má také firma ČD Cargo, jejíž zástupce v RF pomohl se
zajištěním dopravy celé expozice. Výstavu bude v Kansku Jenisejském možno
zhlédnout do poloviny dubna 2012, následně pak bude expozice přesunuta do Samary
(od května 2012), Saratova, Togliatti a některých dalších ruských měst.

První
místopředseda ČsOL Jindřich Sitta v této souvislosti zdůraznil, že
skutečnost, „že výstava ještě žije a existuje, je něco, co hluboce předčilo
naše očekávání“. Připomeňme, že výstava „Československé legie v Rusku v letech
1914–1920“ měla svoji premiéru v budově oblastního muzea v ruské Permi
1. srpna 2011 za účasti odborné i laické veřejnosti, kdy ji slavnostně zahájil
zástupce ministra kultury Permské oblasti Alexandr Protasevič. Za českou stranu
se vernisáže zúčastnili zástupci úřadu přidělence obrany v Moskvě.

Československá obec legionářská byla poté
spoluorganizátorem vědecko-praktické konference „Občanská válka na Urale:
současné problémy pramenoznalectví a historiografie“, která se uskutečnila
v městě Kungur na Urale ve dnech 7. a 8. října 2011. ČsOL zde
zastupovali první místopředseda bratr Jindřich Sitta a tajemník ČsOL Milan
Mojžíš. Součástí této konference byla opět vernisáž výstavy „Československé legie v Rusku
v letech 1914–1920“. Jejím smyslem je přiblížit život československých vojáků
nejen v období občanské války v Rusku, ale také v průběhu celé
1. světové války. Dalším z cílů je podpořit myšlenku vybudování muzea ruské
občanské války, jíž se československé legie aktivně zúčastnily. V neposlední
řadě pak ruské veřejnosti přiblížit historickou pravdu o čs. legionářích a
jejich skutečné úloze v boji za svobodu a demokracii a vznik samostatného
československého státu, neboť mnozí z Rusů ještě dnes pod vlivem sovětské
propagandy vidí v čs. legionářích bývalého nepřítele.

Takový
postoj se ovšem v mnohém nyní mění. „Důkazem toho je, že iniciativa
uspořádat v Rusku výstavu o československých legionářích přišla
z ruské strany. Stalo se to při naší návštěvě Permi v loňském roce,
kde se představitelé Čs. obce legionářské účastnili historické konference. Pro
mne je především potěšující, že to byla iniciativa ruské strany, iniciativa
neformální, která vzešla od nevládních subjektů a je podporována místními
politickými představiteli,“ říká k tomu 1. místopředseda ČsOL Jindřich
Sitta.

Pokud
jde o letošní pokračování této výstavy v městě Kansk Jenisejskij, uveďme,
že jde o město ležící ve východní části Krasnodarského kraje na řece Kan
(přítok Jeniseje). První zmínky o osídlení pocházejí z roku 1636, kdy na
místě dnešního města byla založena pevnost. Městem se Kansk Jenisejskij stal
v roce 1782. V osmnáctém století byl jedním z důležitých
středisek na Sibiřské obchodní cestě. V Kansku Jenisejském dnes žije
necelých sto tisíc obyvatel. Rozvíjí se zde především dřevozpracující a
potravinářský průmysl. Jednotky československých legií pod velením bývalého
důstojníka carské armády plk. Ušakova město obsadily dne 29. května 1918 a
předešly tak snahám bolševických aktivistů československé jednotky odzbrojit a
zajmout. V bojích v Kansku a jeho okolí bylo zabito 56 legionářů. Na
místě někdejšího hřbitova, kde byli naši vojáci pohřbeni, dnes stojí
potravinářský závod. Česká strana v současnosti jedná o vybudování
památníku padlým legionářům. Po smrti plk. Ušakova v bojích
v Zabajkalí požádali občané Kansku Jenisejského, aby byl pohřben právě u
nich. Českoslovenští legionáři přání místních obyvatel vyhověli a ostatky
oblíbeného velitele převezli. Na jeho hrobě v centru města pak vybudovali
památník.

Text:
David Pastyřík a Ladislav Lenk, foto: David Pastyřík