Četař František Peltán, čtvrtý ze „Tří králů“

František Peltán se narodil 1. dubna 1913 v Jindřichově Hradci v domě „U Mrkvičků“ čp. 223 (ve Zbuzanech). Byl nejmladším ze tří synů manželů Antonína a Marie Peltánových. Bratři Stanislav (nar. 7. května 1911) a Antonín (nar. 18. prosince 1908) svému „bráškovi“, jak o něm později ve svých vzpomínkách hovořili, říkali Ferry. Otec Antonín Peltán, zednický mistr, padl již v roce 1915, jako příslušník jindřichohradeckého pěšího pluku č. 75, na ruské frontě. O jedenáct let později v roce 1926 zemřela i matka Marie Peltánová (roz. Blažková). V roce 1927 zakončil František Peltán školní docházku a vyučil se čalouníkem a dekoratérem. Byl aktivním sportovcem jindřichohradeckého Sokola.

V roce 1933 byl odveden a 1. listopadu téhož roku nastoupil vojenskou základní službu u leteckého pluku č. 6 v Praze – Kbelích. Po ukončení základního výcviku byl odeslán 9. ledna 1934 k telegrafnímu pluku č. 1 v Kutné Hoře, kde byl do 14. dubna téhož roku cvičen pro funkci radiotelegrafisty. Postupně byl povýšen až na desátníka a zařazení do funkce cvičitele nováčků, svědčí o jeho výtečné profesionalitě. Během služby telegrafního praporu č. 1 se poznal s  dalšími radiotelegrafisty, s nimiž jej osud později znovu spojil v odboji proti německým okupantům.

Po 15. březnu 1939 se stal záložním radistou Spojovací skupiny vojenské odbojové organizace Obrana národa. Vzhledem ke svému dobře zakonspirovanému krycímu zaměstnání pomocného úředníka v Ústavu pro choromyslné v pražských Kateřinkách, poskytoval technickou pomoc prvosledovým radistům Spojovací skupiny, podílel se na přemisťování radiostanic SPARTA I a předávání šifrovaných zpráv. Na jaře 1941 přijal nabídku podplukovníka Josefa Balabána a od 21. března 1941 začal vysílat do Londýna s radiostanicí SPARTA II, pracující pro odbojovou skupinu „Tří králů“. 13. května 1941 byl ve svém pražském bytě v ulici Pod Terebkou během vysílání přepadem gestapem. V následující přestřelce byl těžce zraněn a zatčen Josef Mašín, Václav Morávek a František Peltán unikli s  pomocí ocelového anténního lanka, po kterém se spustili ze 4. patra obklíčeného domu. Již 28. června 1942 byla Peltánova vysílačka SPARTA II opět zaměřena v bytě manželů Františka a Marie Mandíkových, v Horní ulici 10/1466, Praha – Nusle. František Peltán tentokrát unikl v přestrojení za železničáře. Poté se ukrýval na Křivoklátsku, ve východních Čechách a na Plzeňsku. Zde navázal kontakt s JUC. Rudolfem Marešem, odpovědným v té době za provoz vysílaček sítě SPARTA I koordinačního orgánu domácího odboje ÚVOD (Ústřední Vedení Odboje Domácího). Rudolf Mareš jej odeslal k Čeňku Šillingerovi do Cerhovic na Berounsku, kam přišel v první polovině června 1942. Zde obnovil spojení domácího odboje s Londýnem, avšak již 30. června 1942 byl v cerhovickém pivovaru opět obklíčen gestapem. Společně s Čeňkem Šillingerem se prostřílel z obklíčení, přičemž smrtelně zranil tlumočníka gestapa SS-Obersturmanna Ferdinanda Schmidta. František Peltán unikl do Plzně, Čeněk Šillinger byl při pronásledování zraněn a spáchal sebevraždu.

Členové plzeňské odbojové organizace ÚVOD přepravili Františka Peltána v pivním sudu do Prahy, kde se opět setkal s JUC. Rudolfem Marešem. Dne 11. července 1942 ve večerních hodinách společně odešli na schůzku s MUC. Václavem Rusým do Kinského sadů. MUC. Václav Rusý byl však již 3. července 1942 zatčen gestapem a během krutých výslechů tuto schůzku s největší pravděpodobností prozradil. V důsledku toho bylo 11. července 1942 místo schůzky předem obklíčeno a v následující přestřelce utrpěl František Peltán průstřel hlavy a JUC. Rudolf Mareš průstřel břicha. Oba byli převezeni do SS lazaretu v Praze – Podolí, kde František Peltán 20. července 1942 na následky utrpěného zranění zemřel. Četař František Peltán více než tři roky pracoval v nebezpečné pozici odbojového radiotelegrafisty. Nesporně tak prokázal své vlastenectví, vysoké odborné schopnosti a statečnost v nelehkých podmínkách domácího protinacistického odboje. Třikrát unikl gestapu a neváhal přitom použít střelnou zbraň. Jeho smrtí zaniklo poslední rádiové spojení domácího odboje, které bylo obnoveno až v roce 1944 avšak již výhradně radiotelegrafisty z výsadků londýnského exilového odboje. S platností od 1. dubna 2013, bude četař František Peltán za své zásluhy v boji za národní osvobození jmenován ministrem obrany ČR do hodnosti kapitána in memoriam. Jmenovací dekret převezmou v sobotu 6. dubna 2013 při vzpomínkové slavnosti v Jindřichově Hradci, starosta města Ing. Stanislav Mrvka a místopředseda místní Jednoty Československé obce legionářské, nadporučík Ing. Luboš Oravec.

Text: Karel Ludvík, jednota Jindřichův Hradec