Konference ČsOL „Československé legie v boji za samostatný stát a jejich odkaz v 21. století“
Ve dnech 23. a 24. listopadu 2013 se v hotelu Legie v Praze, sídle Československé obce legionářské, uskutečnila první odborná konference pořádaná pod záštitou projektu Legie 100 a ČsOL s mezinárodní účastí.
Ústředním smyslem konference bylo symbolicky v předvečer stého výročí rozhoření světového konfliktu v roce 1914 a zároveň blížícího se jubilea vzniku prvních československých dobrovolnických jednotek prezentovat podíl československých legionářů na vzniku samostatného státu a zároveň připomenout odkaz, k němuž bychom se měli v nejbližších letech vracet.
Konference byla tematicky rozdělena do několika klíčových oblastí, z nichž ta zahajující se věnovala právě ideologické stránce odboje, činnosti ČsOL v meziválečném období nebo vazbě legií na úsilí a diplomatická jednání T. G. Masaryka.
Tuto část konference zahájil svým příspěvkem první místopředseda ČsOL Jindřich Sitta, jenž přítomným nastínil představu o ideologickém odkazu čs. legií a připomněl aktuálnost těchto myšlenek i pro soudobou společnost.
Prezentace v dalších částech programu konference byly již členěny ryze regionálně, dle konkrétní působnosti československých dobrovolnických jednotek. Před polednem tak zazněly přednášky přibližující činnost italských legionářů, mezi nimiž bezpochybně zaujala zejména vystoupení zahraničních hostů z Itálie, profesora F. Leonciniho a profesora V. M. Pinta. Obzvláště příspěvek F. Leonciniho vzbudil zasloužený obdiv, neboť představil zajímavý pohled na italské reformní hnutí Risorgimento a jeho vazbu na diplomatické formování čs. odboje na půdě Itálie. V. M. Pinto pak přednesl zajímavý výtah ze stálé expozice „Kde domov můj“ instalované v Padule v místě, kde se soustředili čeští a slovenští zajatci.
Pochopitelně největší podíl prezentací tvořila tematika formování a působení čs. legionářů v Rusku. Zde zazněla hned plejáda velice zajímavých příspěvků jak tuzemských, tak i zahraničních. Ze všech zdůrazněme příspěvek N. A. Kopylova o politickém pozadí formování České družiny nebo příspěvek V. L. Juška, který prezentoval historii řádu Sv. Jiří a svatojiřské zbraně a jejich nositele z řad československých legionářů. Z domácího prostředí jistě zaujala historie letounu LWF Model V Tractor od M. Plavce nebo osudy volyňských Čechů a jejich vazby na formování České družiny od sestry D. Martínkové.
Závěrečné dva oddíly konference patřily historii a představitelům z řad francouzských legionářů a zároveň odbojové činnosti československých legií v období druhé světové války. I v tomto případě zaznělo hned několik velice přínosných a mimořádně zajímavých prezentací. Za všechny zmiňme příspěvek Tomáše Jakla věnující se osobnosti dnes zapomenutého významného francouzského legionáře Zdeňka Waldhüttera.
Úplný závěr konference patřil přednáškám, které se věnovaly účasti legionářů v druhoválečném odboji. Regionální podobu odboje a čelní představitele z řad legionářů na Uherskobrodsku představila M. Poláková, životní osud legionáře Otto Linharta, radisty vysílačky Sparta I, pak přednesl bratr Karel Ludvík.
Konference se nesla v příjemném duchu a krom velmi zajímavých a poutavých prezentací se měli návštěvníci možnost zúčastnit připraveného doprovodného programu – návštěvy Národního památníku na Vítkově, Vojenského muzea Žižkov nebo expozice o ruské legii instalované na Komorním Hrádku.
V neděli byla pak v rámci konferenčního programu pokřtěna i nová publikace bratra P. Majera s názvem „Generál Josef Šnejdárek opět na Těšínsku“.
Pevně věříme a doufáme, že tato konference zahájí seriál podobných setkání a odborných kolokvií, kde bude dán prostor tematicky prezentovat výsledky z výzkumu a badatelské činnosti nejenom odborným pracovníkům vědeckých institucí, ale zejména také členům ČsOL a zástupcům z laické veřejnosti.
Tomáš Pilvousek, foto: Ladislav Lenk