Pražské povstání – největší bojové vystoupení Čechů za svobodu a národní nezávislost
Přesně po 68 letech si občané Prahy připomněli začátek Pražského povstání, jež v hlavním městě vypuklo v květnu 1945. Po celé Praze se v neděli 5. května 2013 uskutečnila řada pietních a vzpomínkových akcí k uctění památky těch, kteří hrdinně se zbraní v ruce vystoupili proti mnohonásobné přesile německých okupantů.
Pražské povstání v žádném případě totiž nebylo nějakou zbytečnou či, jak se dříve někdy cynicky tvrdilo, českou alibistickou akcí proti již poražené německé armádě. V Praze v těch květnových dnech vyrostlo na 1600 barikád a zátarasů a počet bojujících povstalců během čtyř dnů postání se odhaduje na neskutečných 35 tisíc, přičemž dalších 100 tisíc lidí pomáhalo při stavbě barikád, zásobování povstalců či ošetřování raněných. Během Pražského povstání zahynulo téměř 1700 českých bojovníků, dalších 3000 jich bylo zraněno, okupanti také nemilosrdně povraždili 236 bezbranných obyvatel města, mezi nimi i ženy a děti. Podle vojenského historika Jindřicha Marka z Vojenského historického ústavu se staly boje na barikádách zcela. největším bojovým vystoupením Čechů za svobodu a národní nezávislost na jejich vlastním území a květnové povstání lze v kontextu evropské protiněmeckého odboje z vojenského a politického hlediska srovnávat s povstáními ve Varšavě, Paříži, Janově, Milánu či v Turíně.
Hrdinství těch, kteří neváhali na jaře roku 1945 vzít zbraň do ruky a postavit proti nepříteli, si již v dopoledních hodinách 5. května připomněli účastníci pietního aktu u na Staroměstském náměstí v Praze. Zúčastnili se ho představitele nejvyšších státních institucí, armády, občanských sdružení a také mnoho náhodných návštěvníků a zahraničních turistů. Věnec k pietnímu místu u Staroměstské radnice zde položili i představitelé československé obce legionářské, konkrétně člen Předsednictva RV ČsOL Tichomír Mirkovič, brigádní generál Miloslav Masopust a tajemník ČsOL Petr Hozlár.
Krátce po poledni se pak konal za účasti nejvyšších ústavní a státních činitelů v čele s prezidentem České republiky Milošem Zemanem vzpomínkový akt u budovy Českého rozhlasu v Praze na Vinohradech, kde 5. května 1945 ve třináct hodin třicet minut povstání vypuklo. Prezident ve svém vystoupení vysoce ocenil význam Pražského povstání a pak se krátce zamyslel nad jeho příčinami. „Podle mého názoru onou hlubinnou příčinou bylo narůstající ponížení českého národa a ztráta důstojnosti vyvolaná tím, že lidé nemohli svobodně volit, že byli manipulováni k účasti na nejrůznějších akcích, ať již to byla přísaha věrnosti říši anebo o něco později přísaha věrnosti Sovětskému svazu. Že byli bezduchými loutkami v rukách tehdejších totalitních režimů. Dnes je zde režim demokratický. A příčiny, které jsem uvedl, zdánlivě pominuly. Musíme se ale ptát, zda opět nedochází ke ztrátě lidské důstojnosti. Například u lidí, kteří ztratili práci a nemohou ji najít, i když o ni usilují. Nebo u lidí, kteří poctivě pracují a za jejich zády z této poctivé práce vyrůstají jiní, kteří zázračně zbohatli, aniž by sami skutečně pracovali… Mluvím o hněvu, mluvím o nenávisti, mluvím o vzteku, který u našeho národa, nebo alespoň u jeho podstatné části, může být vyvolán právě novými formami ponižování lidské důstojnosti,“ uvedl Miloš Zeman. Politiky vyzval, aby se proto věnovali potírání korupce, vytváření nových pracovních míst a budování prostoru pro aktivní občanství. K tomu dodal, že on by si nepřál, aby kvůli politiků bylo nutné nové pražské povstání.
Také u budovy Českého rozhlasu položili věnec zástupce ČsOL, stejně jako poději při pietním aktu na mostě Barikádníků v Praze.
Text a foto: Ladislav Lenk
