Svět miniatur Miroslava Svobody

Státní okresní archiv Břeclav se sídlem v Mikulově neshromažďuje jen archiválie a dokumenty mající vztah k historickým okresům nejjižnější části Moravy. Kancelář jejího ředitele totiž obsahuje nejen historické knihy, ale v poličkách se nachází i miniatury historických vojáků. Profesionalita, s jakou jsou vypracovány, napovídá o zájmu a zkušenosti, které jim byly věnovány. Jsou dílem ředitele okresního archivu Miroslava Svobody. Příprava projektu LEGIE 100 nás zavedla na jeho pracoviště, a tak jsme využili možnosti a zeptali se.

Pane řediteli, známe se již velmi dlouho a já jsem měl možnost v mnoha knihách o městech a obcích Jihomoravského kraje číst vaše příspěvky většinou zaměřené na vojenské dějiny těchto obcí. Jaká je vaše specializace a nejoblíbenější období našich dějin?

Mým nejoblíbenějším obdobím je středověk, především hospodářské dějiny středověku, a pak období přelomu 18. a 19. století, hlavně pak roky 1805 a 1809, tedy roky francouzských vpádů na Moravu. V poslední době jsem pak okruh svých zájmů poněkud rozšířil ještě o válku prusko-rakouskou z roku 1866. Zajímavé je především srovnání dopadů obsazení Moravy Francouzi a Prusy, jak se od sebe chování vojáků lišilo a podobně. Co se týče samotných cínových vojáčků, dělám rovněž naše ozbrojené složky z doby první republiky, tedy armádu, policii, četnictvo a finanční stráž.

První republika a napoleonské války. Proč zrovna tato období jsou motivem vašich figurek?

Napoleonské války jsou jakýmsi vyvrcholením barevných zdobných uniforem a je pravdou, že vojáci v nich vypadali nejlépe, zvláště Francouzi oblečení povětšině v kombinaci barev modré, červené a bílé. Svůj půvab ale mají i bílí vojáci rakouští, zelení ruští či červení Angličané. Mně osobně pak napoleonské války kdysi přitáhly kvůli bitvě u Slavkova, když jsem poprvé ještě jako kluk navštívil bojiště. První republika mně začala zajímat až mnohem později, když jsem se v okolí Mikulova dostal do styku s naším prvorepublikovým pohraničním opevněním a začal se o něj aktivně zajímat. To pak vznikli i vojáci z této doby. Nedělám ovšem jen vojáky z těchto dvou období, řadu jich mám ze středověku, z počátku 18. století nebo z války roku 1866.

Jak dlouho trvá vůbec vytvořit formu a odlitek figurky včetně jejího vybarvení?

Je to otázka měsíců, protože výroba figurek je pouze mým koníčkem, na který mám čas jen po večerech, a to ještě ne vždy. Nejprve musím podle dobových podkladů vytvořit model, z něj pak udělat silikonovou formu, někdy, podle složitosti figurky, i forem více, pak do formy figurku odlít, začistit a nakonec nabarvit, popřípadě umístit do nějaké předem zvolené diorámy. Jen nabarvení, aby k něčemu vypadalo, zabere nejméně měsíc. Také samozřejmě vždy záleží na složitosti i barevnosti figurky, husar dá mnohem více práce než dělostřelec v šedém plášti.

Co vás přimělo vyrábět si figurky sám? Děláte je jen pro sebe a potěchu, nebo také např. na zakázku?

Vojáky jsem začal dělat před více než dvaceti lety, když jsem zatoužil mít vojáky, kteří se u nás tehdy sehnat nedali. Nejprve to byly kopie figurek existujících, jen třeba drobně upravené, a posléze jsem začal dělat vojáky od nuly, zcela podle své potřeby. Například figurkám československých vojáků z roku 1938 v měřítku 1:32 se nikdo nevěnuje, pokud vím, doposud. Figurky dělám jen pro sebe, na zakázku jsem figurky nedělal a dělat, doufám, nikdy nebudu. To už by pak nebyl koníček.

Připravujete velké dioráma, např. k událostem v roce 1938 právě tady v Mikulově?

Nepřipravuji, protože na velké dioráma nemám dostatek prostoru. Vždyť i dioráma z modelem „řopíku“ v měřítku 1:32 jsem musel z prostorových důvodů udělat useknuté s  polovinou pevnůstky.

Vraťme se ještě k vám osobně. Co vy a historie československých legií? Máte svého předka mezi legionáři nebo válečnými veterány, nebo se setkáváte s tímto obdobím jen profesně? Připravujete také odlitek československých legionářů?

S obdobím československých legií se, popravdě řečeno, v soukromém životě nesetkávám vůbec, děda zůstal po celou dobu první světové války věrný císaři, a příliš ani profesně. V budoucnu výrobu figurky legionáře nevylučuji, nicméně v nejbližší době mám plány jiné.

Jak vidíte reálnost projektu LEGIE 100 a v čem vidíte možnost např. spolupráce v rámci tohoto projektu s vaším archivem? Co můžete nabídnout badatelům k historii československých legií, potažmo historii Československé obce legionářské?

Je pravdou, že na území okresu Břeclav můžeme napočítat legionářů stovky a vzpomínky několika z nich uchovává i náš archiv. Ty je pak samozřejmě možné v badatelně studovat. Do projektu LEGIE 100 se samozřejmě náš archiv zapojí, je v našich silách uspořádat například nějaké přednášky, byť ne přímo z období čs. legií (tomu se nikdo z pracovníků odborně nevěnuje), některé naše archiválie rozhodně stojí za prezentaci prostřednictvím výstavy apod. 

Text a foto: -FFT-