Vláda ČR významně podpořila a zaštítila projekt Legie 100
Vláda České republiky se na svém jednání 27. listopadu 2013 zabývala projektem Legie 100. O výsledcích jednání pak na tiskové konferenci v pátek 29. listopadu informoval ministr obrany Vlastimil Picek, který oznámil, že ministerstvo obrany se do projektu plně zapojí, stejně jako řada dalších ministerstev. Na to, co toto rozhodnutí znamená, jsem hovořil s br. Jindřichem Sittou, prvním místopředsedou Československé obce legionářské a současně vedoucím projektu Legie 100, který je ČsOL realizován více než čtyři roky.
Bratře Sitto, jak vnímáš, že došlo k tomuto, řekněme upřímně, překvapivému projednávání projektu přímo vládou a co si od toho osobně slibuješ?
O projednání projektu vládou a o vládní usnesení, které podpoří realizaci projektu Legie 100 a především podpoří oslavy událostí, které nakonec vedly ke vzniku samostatného československého státu, usilovala ČsOL doslova několik let. Několikrát jsme za tu dobu stáli ten pověstný krůček od úspěchu, a přeci se nakonec nedostavil. Buď nebyl dostatek politické vůle anebo chyběla osobní odvaha. Myslím, že všichni máme ještě v živé paměti událost, kdy na veřejnost předčasně unikly informace z pracovních podkladů o předpokládané hodnotě projektu a jaká se strhla novinářská hysterie proti projektu. To a řada dalších důvodů nás tentokrát vedla k opatrnosti při přípravě usnesení a sdělování informací. Tím chci říci, že pro zasvěcené nebylo jednání vlády překvapivé, ale bylo naopak výsledkem pečlivé přípravy, politické vůle i osobní odvahy předkladatelů. Rád bych tady z tohoto místa poděkoval předkladatelům – vedení resortu obrany za přípravu vládního usnesení i jeho projednání, a rád bych rovněž poděkoval vládě premiéra Jiřího Rusnoka za jeho přijetí. Usnesení vlády ČR je pro samu realizaci projektu velmi významné. Dodává mu potřebné společenské vážnosti. Osobně se domnívám, že budoucnost může ukázat, že přijaté usnesení sehraje při realizaci projektu klíčovou roli. Od začátku záměru, prakticky hned při vydefinování rozsahu projektu, bylo zřejmé, že realizace takto významného a rozsahem obsáhlého projektu je nad síly ČsOL. Získání dalších partnerů projektu se stalo limitující podmínkou pro jeho úspěšnou realizaci. I proto byla splnění této podmínky věnována velká pozornost. To, že k dnešnímu dni má projekt téměř 50 partnerů, mezi kterými jsou instituce, občanská sdružení, právnické osoby, obce i města, ukazuje, že projekt dokáže oslovit široké spektrum partnerů, že může pro svou realizaci získat dostatečnou společenskou podporu stejně tak jako to, že stanovené cíle projektu mohou být společností kladně přijaty. Nicméně bylo zřejmé, že oslava tak významného výročí, jakým bezesporu 100. výročí založení samostatného státu je, bude natolik významná, že si zaslouží podporu i z nejvyšších politických pater. Usnesením vlády se tak stalo. Je tedy po právu bezesporu velkým úspěchem roku 2013. Ale je také především závazkem. Závazkem nejen pro vedení obce, ale pro celou její členskou základnu v této důležité výzvě obstát. Je otázkou, zda je členská základna obce na tuto výzvu připravena. Sněm obce v roce 2011 se sice manifestačně k ideálům zakladatelů obce přihlásil, ale otázkou zůstává, zda se nám podařilo závěry sněmu přenést do celé členské základny a zda si celá členská základna uvědomuje naši povinnost ve vztahu k ideálům legionářů i odkazu zakladatelů obce. V poslední době jsem zaznamenal několik málo signálů z členské základny, které mě donutily se nad jejím stavem zamyslet.
V současné době se realizaci projektu Legie 100 podílí ve spolupráci s ČsOL různou formou 47 organizací, obcí, měst a podnikatelských subjektů, byla uzavřena řada memorand o spolupráci na projektu a ten je široce prezentován hejtmanům v krajích ČR. Nyní by se měla do projektu zapojit další ministerstva, vznikne dokonce meziresortní koordinační komise. Nemáš obavu, zda to vše půjde organizačně a personálně propojit a zvládnout?
To, že takto rozsáhlý projekt bude organizačně velmi náročný, bylo zřejmé již od začátku. I proto se souběžně s harmonogramem projektu pracovalo na jeho organizační struktuře. Celý projekt byl rozdělen na jednotlivé samostatné aktivity a v rámci plánování organizační struktury pak byly vytvořeny pracovní týmy k realizaci jednotlivých zmíněných aktivit projektu. Z vedoucích těchto pracovních týmů byl rozhodnutím PRV ČsOL jmenován realizační tým projektu Legie 100. Ten se pravidelně schází, plánuje, hodnotí a úkoluje. Je asi na místě konstatovat, že všechny pracovní týmy, jakož i celý realizační tým, jsou složeny výhradně z dobrovolníků. Díky mnoha hodinám jejich dobrovolné práce se zatím daří dodržet schválený harmonogram projektu Legie 100. To, že vznikne meziresortní komise, vítám. Považuji to pro další realizaci projektu za velmi zásadní. Končí přípravná fáze a končí fáze pilotních projektů, kde jsme si řadu aktivit projektu vyzkoušeli prakticky. Dnes se tedy dostáváme do fáze, kdy zapojení dalších ministerstev je nezbytné. Příkladem může být známý legiovlak, při jehož realizaci bude potřeba součinnost ministerstva dopravy, naopak při realizaci vlastenecké výchovy pak ministerstva školství a při budování Muzea československých legii třeba ministerstva kultury a u jiné aktivity ministerstva zahraničních věcí. Důležitá pochopitelně bude odpovědnost jednotlivých ministerstev při výběrů členů komise. Naším přáním bude, aby to byli státní úředníci, kteří nebudou tuto práci brát pouze jako povinnost. Přes existující obavy jsem optimistou a věřím, že meziresortní komise splní očekávaní na ni kladená.
Čeho si zatím nejvíce ceníš z dosavadní realizace projektu? Snad jen připomenu, že ministerstvo obrany se v roce 2011 vzdalo role koordinátora projektu a až doposud celý projekt vlastně realizovala více méně obec legionářské sama…
Ano, to je to, co jsem naznačil ve své úvodní odpovědi. Stalo se, jak zmiňuješ. Po velkém počátečním nadšení a mnoha příslibech nakonec ministerstvo obrany z různých důvodů nejprve v přípravě a realizaci projektu ve svém úsilí ochablo a po téměř ročním přešlapování na místě se role lídra projektu nakonec vzdalo. Pokud se ptáš, čeho si cením zatím nejvíce, tak právě toho, že obec ve svém úsilí vytrvala. Nebylo to jednoduché. Ztratili jsme významného a po pravdě řečeno v té době jediného partnera. Zdálo se, že je konec. Ale v pravý čas přišla podpora nejprve z členské základny a brzy i z prostředí vně obce. Objevili se první dobrovolníci, kteří pochopili důležitost projektu jak pro obec, tak i pro naši, krizí zmítanou společnost. Zapojili se do práce a byť možná někdy amatérsky, ale o to více srdcem začali roztáčet pomyslná kola lokomotivy. Učili jsme se komunikovat, vytvářeli první prezentace, první propagační materiály, plánovali první schůzky, první akce. Myslím, že na konci roku 2013 můžeme s oprávněnou hrdostí konstatovat, že obec ve svém úsilí obstála. Jsme při přípravě oslav jednoznačně nejdál, realizace převážné části plánovaných aktivit je zahájena a některé jsou téměř před dokončením. Paradoxně tato krize při realizaci projektu pomohla i samotné obci legionářské. Nebudu zastírat, že po odstoupení ministerstva obrany se objevila celá řada pesimistických hlasů žádajících ukončení projektu, byly obavy, že takto rozsáhlý projekt obec finančně zruinuje. Proběhla řada diskusí na téma zda projekt realizovat či ne a nakonec z nich vyplulo základní diskusní téma: „Co je vlastně odkazem zakladatelů ČsOL a jak jej má dnešní ČsOL naplnit?“ Diskusi na toto téma v obci vítám a věřím, že obec najde správné odpovědi.
V roce 2012 vznikl harmonogram projektu Legie 100 na období let 2012 – 2020. Co bude patřit mezi priority jeho naplňování v příštím roce?
Z hlediska projektu Legie 100 to budou jednoznačně všechny plánované akce k oslavě 100. výročí vzniku prvních legionářských jednotek – roty Nazdar a České družiny, a to jak doma, tak i v zahraničí. Vedle oslav však plánujeme i připomenutí stého výročí zahájení první světové války a tragických událostí spojených s jejím průběhem.
Domníváš se, že projednání projektu na úrovni vlády by mohlo pomoci s jeho lepším financováním?
Nevím a myslím si, že to není pro úspěch projektu to nejpodstatnější. Podstatné je odpovědět si na otázku, co můžeme považovat za úspěšnou realizaci projektu. Na začátku přípravy projektu jsem si skutečně myslel, že to nejpodstatnější je zajistit dostatek finančních prostředků, aby mohl být projekt realizován v celém naplánovaném rozsahu. To mělo být zárukou splnění cílů projektu, především pak pozitivního dopadu na společnost kolem nás. Postupně jsem si začal klást otázku, zda je tomu skutečně tak, zda jsou peníze tím rozhodujícím. Dnes se kloním ke stanovisku, že nikoliv. Bez peněz to jistě nejde, ale nejsou pro úspěšnost projektu rozhodující. Za peníze se sice projekt zrealizuje, ale bude bez účasti lidí úspěšný? Ne, nebude. Ale naopak, dle mého mínění, úspěšný bude, i pokud se nepodaří jej realizovat v celém rozsahu pro nedostatek finančních prostředků, ale bude se ho aktivně účastnit široká veřejnost.
Text a foto: Ladislav Lenk
