Po stopách České družiny v Karpatech

Psal se začátek roku 1915, když se 2. rota České družiny přesunula těsně ke hranicím budoucího Československa. Tou dobou se již mnozí z družiníků osvědčili při předchozích rozvědkách a tak byla jejich výzvědná činnost ruskými veliteli vítána. V oblasti Medzilaborců působila v rámci ruské 19. pěší divize 1. půlrota, kdežto v oblasti mezi Gladyszówem a Nižnou Poliankou působila u 49. pěší divize 2. půlrota. A právě druhá zmíněná půlrota svou činností významně přispěla k zajetí pražského 28. pěšího pluku, které se událo přesně před 100 lety. Další pouť uspořádaná Československou obcí legionářskou v rámci projektu Legie 100 tak směřovala do okolí obce Stebník, kde probíhaly boje na přelomu března a dubna roku 1915.

Autobus, se zástupcem Ministerstva obrany ČR, poskytnutý pro potřebu zahraniční poutě vyrazil na Východní Slovensko v podvečer 16. dubna tak, aby v pátečních ranních hodinách zastavil na místě spjatém s Československou historií – Dukelském průsmyku. Delegace složená ze čtyřicítky poutníků nejprve uctila památku divizního generála Jaroslava Vedrala-Sázavského, který tragicky zahynul po najetí na německou minu dne 6. října 1944. Od pomníku generála se autobus přesunul do prostor hlavního památníku v Dukelském průsmyku, kde byla uctěna památka všech padlých v bojích a položeny květinové dary u obnovené sochy československého vojáka. Delegace dále pokračovala do Údolí smrti, k památníku zteče německého a ruského tanku a nakonec i do vojenského muzea ve Svidníku, kde byla naše delegace velice přátelsky přijata. Pro mnohé z poutníků byla nová vnitřní expozice muzea příjemnou novinkou. Zástupci ČsOL a MO ČR také krátce pohovořili s vedoucím muzea Mgr. Jozefem Rodákem, kterému předali pamětní minci ČsOL a deklarovali ochotu zapůjčit putovní výstavy projektu Legie 100 v následujících letech. Po důkladné prohlídce muzea se již autobus vydal na místa přímo spjatá s první světovou válkou a to do míst nejzazšího postupu carských vojsk. Bardejovské kúpele, které již několik století oplývají lázeňskými návštěvníky, byly němým svědkem bojů na přelomu let 1914 a 1915. A právě na těchto místech byl v roce 1932 postaven pomník Padlým ruským hrdinům, u kterého naše delegace položila věnec. Odpoledne již autobus dospěl do obce Stebník, kde byl plánován hlavní program celé poutě. V pátečních odpoledních hodinách se účastníci poutě zúčastnili v historických uniformách bohoslužby za všechny padlé, která probíhala na stebnickém vojenském hřbitově. Právě na tomto hřbitově dnes odpočívají vojáci obou bojujících stran, kteří zde při bojích v roce 1915 přišli o život. Po skončení bohoslužby se již celý průvod přesunul do obecního úřadu ve Stebníku, kde byly naplánované krátké přednášky spojené s válečnými operacemi z přelomu března a dubna 1915. Během přednášky byl také slavnostně představen průvodce po bojišti 28. pěšího pluku, který sestavili bratři Radim Kapavík a Jiří Vrba. Tisk této publikace zajišťovala na své náklady Československá obec legionářská. Večer se již nesl v přátelském duchu s kolegy ze všech koutů Evropy.

Sobota 18. dubna byla především vyhrazena rekonstrukci bitvy v Karpatech, která přesně v místech improvizovaného bojiště probíhala před 100 lety. Většina naší výpravy se tak od dopoledne podílela na přípravách bojiště a bitvy samotné, kdežto druhá část naší výpravy odjela zmapovat okolní válečné hřbitovy a pietní místa. Ve 14 hodin byla za účasti stovky uniformovaných vojáků zahájena rekonstrukce bojů z roku 1915, jež shlédlo na 1 500 diváků. Stejně jako v jarních dnech roku 1915 zvítězila carská vojska a zajala příslušníky rakousko-uherské armády. Toto vítězství, označované také jako Velikonoční bitva, bylo jedno z posledních postupů carské armády do území nepřítele. Po skončení ukázky se naše delegace vydala do Stebnické Huty, kde došlo 29. března 1915 k úspěšné rozvědce České družiny a zajetí zhruba 30 rakousko-uherských vojáků. Právě informace získané družiníky od zajatců významně pomohli k zajetí osmadvacátníků. U školy, kde došlo k jejich zajetí, jsme se setkali se starostou obce, který naší delegaci přivítal a připravil pro ni drobné občerstvení. Před školou již stála informační cedule o působení České družiny v nejbližším okolí, kterou na své náklady v tomto roce zřídila ČsOL a je součástí naučné stezky. Autobus se potom přesunul k památníku legionářů v Bardějově, čímž byl sobotní program završen.

Na neděli pak připadala návštěva významných míst naší historie. Jednalo se o muzeum Slovenského národního povstání v Bánské Bystrici, návštěvu několika válečných hrobů, prohlídku Zvolena a památníku Milana Rastislava Štefánika v Bratislavě, u kterého jsme se setkali s kolegy ze Společnosti MRŠ. V nedělní podvečer se naše delegace vrátila do naší republiky a v nočních hodinách dospěla výchozího bodu – Prahy.

Rád bych poděkoval všem, kteří se podíleli na důstojném uctění československé historie i těm, kteří naší delegaci na Slovensku přivítali.

Text a foto br. Jiří Charfreitag