Finále branného závodu Legie ovládli Army birds
Nervozita, napětí, ale i nadšení, či obrovská motivace stát se nejlepšími z nejlepších. To a mnohem víc se neslo vzduchem 14. června v pražských Vysočanech krátce před zahájením závěrečného finále třetího ročníku soutěže Legie, která je připravována v duchu vojenského výcviku našich legionářů v období 1. světové války.
Tento branný závod, určený šestičlenným středoškolským týmům, vlastně navazuje na obdobný druh soutěže pořádaný Československou obcí legionářskou – Battlefield Jana Kubiše a Josefa Gabčíka. „Battlefield je pro základní školy a týká se 2. světové války, zejména pak parašutistů. A jak děti, které touto soutěží procházely, dospívaly a přecházely na střední školy, napadlo nás nabídnout něco i starším studentům,“ říká František Bobek, zakladatel obou klání.
„Přemýšleli jsme o tématu a nakonec jsme zvolili legie, vznik naší republiky, v neposlední řadě i proto, že se blíží sté výročí jejího vzniku,“ podotýká František Bobek s tím, že podle něj děti o legiích či odboji během druhé světové války ze školy moc nevědí. „Ale když jim prostřednictvím našich soutěží osudy jednotlivých hrdinů nebo velkolepých bitev 1. světové války přiblížíme, vidíme obrovský zájem. A nás těší, že si ze závodu odnesou nejen adrenalinový zážitek, ale i historické povědomí. Velkou radost máme i z toho, že záštitu nad soutěží opakovaně převzal náčelník Generálního štábu AČR a letos prvně i ministryně školství, mládeže a tělovýchovy.“
Studenti zdolávali překážky ve výšce devíti metrů
Soutěž Legie rozhodně není procházkou růžovým sadem. Středoškoláci se při ní pěkně zapotí. Zabrat tu většině dává například lanová překážka nazvaná Jakubův žebřík, která musí být přelezena dvěma lezci najednou se vzájemnou dopomocí.
„Strašně to tam klouže, padá se z toho. Některým vůbec nešlo vylézt až nahoru. Třeba zrovna naše spolužačka to nedala. Bála se,“ přiznává Roman z týmu Strojaři. Během finálového dne bylo ale na lanové dráze vidět obavy v očích u více soutěžících. Není divu, vždyť některé překážky jsou ve výšce devíti metrů.
Střílet ze vzduchovky byl pro někoho zážitek
Střelba ze vzduchovky se rovněž ukázala jako jedna z disciplín, která dokázala některým soutěžícím pěkně zavařit. Našli se i tací, kteří ze dvou cvičných a tří „naostro“ ran netrefili terč vzdálený zhruba patnáct metrů ani jednou. U tohoto stanoviště jednotlivé týmy vítají dva studenti a jedna studentka Vojenské střední a Vyšší odborné školy MO Moravská Třebová.
„Holka na téhle škole? To už není žádná výjimka,“ usmívá se na mě Tereza Havlíčková, když se jí ptám, kolik dívek spolu s ní vojenskou školu studuje. „Toužila jsem po tom odmala. Asi mě lákala uniforma,“ prozrazuje sympatická blondýnka důvod, proč zvolila právě tento studijní obor. A během čekání na další soutěžní družstvo ještě zhodnotí, co branný závod Legie může účastníkům přinést. „Určitě si vyzkouší nové věci. Třeba na naše stanoviště přichází i studenti, kteří nikdy předtím nedrželi zbraň v ruce. A tady si to zkusí a můžou říct – jo, střílel jsem ze super vzduchovky. Pro někoho to je zážitek.“
Největší zájem byl o ruční zbraně
Ohmatat, prohlédnout a vyzkoušet si účastníci finále Legií mohli třeba i útočnou pušku, poloautomatickou pistoli, kulomet, či podvěsný granátomet. A kdo chtěl, tomu vojáci ze 43. výsadkového praporu Chrudim pomohli na tělo připnout i zhruba osm kilo vážící balistickou vestu.
„Děti asi nejvíc zajímají ruční zbraně,“ říká rotný Juřica. Sotva to dopoví, objeví se dva soutěžící studenti a první, po čem sáhnou, je útočná puška Bren. A rotný Juřica, který je u výsadkářů už deset let, jim vysvětluje její technické parametry, vlastnosti, ukazuje, jak se puška nabíjí, jak se drží.
Zdaleka to nejsou jen děti, koho zajímala dostupná technika 43. výsadkového praporu. Třeba Michaela Stodůlková, učitelka tělocviku a zeměpisu z olomouckého gymnázia Čajkovského, si ze zvědavosti sedla do vystaveného Land Roveru 130 Kajman, který dle slov rotného Juřici výsadkový prapor dostal v roce 2009 přímo od generála Opaty.
„Náš tým se soutěže účastní letos poprvé. Moc se mi branný závod líbí, protože jde o propojení pohybových a zároveň vědomostních aktivit. Studenti se tak mohou ponořit do něčeho, co kolem sebe nemají každý den. Navíc vidí lidi v uniformách, také museli před závodem vytvořit prezentaci na historické téma. Už to pro ně nejsou jen informace z lavice. Osobní objevování je pro ně mnohem přínosnější,“ zamýšlí se Michaela Stodůlková.
Vypracované prezentace v soutěži bodovali členové Československé obce legionářské. Petr Čížek, který byl jedním ze členů hodnotící komise, prozradil, podle jakých kritérií studentské práce hodnotili – obsah, forma a vlastní invence zpracovatelů. „Toho si vážíme nejvíc. Někteří žáci dokázali najít i zajímavé spojitosti mezi jednotlivými tématy,“ tvrdí Petr Čížek s tím, že v letošním ročníku byla nejvíce zpracovávaná tématika Československé národní rady (fr. Conseil National Tchécoslovaque). Ta vznikla právě před sto lety v roce 1916 v Paříži jako reprezentativní orgán zahraničního odboje z iniciativy Masaryka, Štefánika, Beneše, Osuského a dalších vedoucích představitelů odboje. Několik prezentací také bylo na téma 1. československého střeleckého pluku, který vznikl 18. května 1916 v Rusku a proslavil se v bitvě u Zborova.
Vítězství sbírají jak na běžícím pásu
A kdo letos nejvíce oslnil? Celkovým vítězem se stalo družstvo Army birds z Gymnázia Václava Hraběte z Hořovic u Berouna, které prvenství v této soutěži sbírá jako na běžícím pásu. „Letos to je už potřetí,“ usmívají se středoškoláci. „Nás tahle soutěž prostě baví,“ shodují se a přemýšlí, kam vystaví další trofej – skleněnou vázu od firmy Egermann.
Tu vítězům Legií, jménem Náčelníka Generálního štábu AČR, předal generálmajor Štefan Kaleta. „Legie nejsou jen prostou sportovní soutěží. Jsou i o připomínce našich předků, také o dlouholeté historii naší republiky. Velení armády České republiky tyto aktivity podporuje, protože přispívají nejen k fyzické zdatnosti, ale i ke vzdělání mladých lidí,“ uzavřel generál.
Celkové umístění týmů ve finále
1. Army birds (Gymnázium Václava Hraběte, Hořovice u Berouna)
2. Triton (Gymnázium, Pardubice, Dašická)
3. Holubičky (Cyrilometodějské gymnázium, Brno)
4. Hyperbolický paraboloid (Gymnázium Brno, Jaroška)
5. M.O.a. (Gymnázium Čajkovského Olomouc)
6. Bobečci (Gymnázium Pardubice, Mozartova)
7. Better than me (Církevní gymnázium Německého řádu, Olomouc)
8. Tým Bravo (Gymnázium Josefa Ressela)
9. Gymlit (Gymnázium Litoměřická, Praha)
10. Strojaři (SPŠ a SOU Uničov)
11. Hranice (Gymnázium Hranice)
12. Úžasňákovi (SŠ Grafická Brno)
13. Hubičky (SŠ Grafická Brno)
text: Helena Vacková
foto: ses. Marcela Volfová