Váleční veteráni Těšínska se sešli na přednášce v třinecké knihovně

Cyklus čtyř Večerů regionální historie byl ve čtvrtek 12. května 2016 v Městské knihovně v Třinci středem zájmu zájemců o historii na Těšínsku. Závěrečný večer byl zaměřen na boje v druhé světové válce ve Francii u Dunkerque v období od září 1944 do května 1945. Jednalo se o nasazení příslušníků čs. samostatné obrněné brigády ve Velké Británii, které velel brigádní generál Alois Liška v bojích o přístavní město Dunkerque.

Přednášející, vojenský historik a kronikář obce Bystřice nad Olší plk. v. v. Petr Majer, si pozval jako hosty přímé účastníky bojů, bratry Antonína a Jana Prokesze z Oldřichovic, Rudolfa Adamuse z Horních Bludovic, Oldřicha Vítu z Orlové a Vladislava Mikulu z Orlové, kteří zavzpomínali na dobu před více k než sedmdesáti léty. Jednadevadesátiletý kapitán ve výslužbě Antonín Prokesz z Oldřichovic u Třince, který vykonával funkci pyrotechnika a později hlavního zbrojíře štábní roty Čs. samostatné obrněné brigády zavzpomínal na bojové akce z podzimu 1944: „Chci jen připomenout útok na německé pozice 28. října 1944, kdy uskupení našeho motopraporu a části štábní roty brigády pronikly do předsunutých postavení protivníka, ale potom jsme se vrátili na původní pozice. Němci se domnívali, že šlo o průzkum, ale již v 8:50 hod. byla provedena dělostřelecká příprava našich a kanadských dělostřelců. Následně vyrazila do útoku pěchota podporována tanky. Po překonání minového pole a čelních opevnění se naše jednotky vklínily do hloubky obranného systému nepřítele více jak jeden kilometr. Při tomto našem útoku byl zlikvidován německý pěší prapor a zajali jsme hodně Němců…„, uvedl pan Prokesz.

Devadesátiletý poručík ve výslužbě Oldřich Víta z Orlové přítomným řekl: „Rodiče přijali v roce 1941 tzv. Volksliste 3, slezskou národnost. Bylo to pod nátlakem, maminka tehdy otce prosila, ať se k volksliste (německé národnosti – pozn.) přihlásíme, že nebudeme vystěhováni a že nám nikdo nevezme náš dům. V patnácti letech jsem nastoupil do železáren v Bohumíně, kde jsem pracoval v kovářské dílně. Byla to namáhavá práce, byl jsem vlastně ještě dítě, ale měl jsem štěstí, že mě po třech měsících zařadili do RAD, říšské pracovní služby.“ V lednu 1944 byl Oldřich Víta, v sedmnácti letech, povolán k výkonu vojenské služby do německé armády. K základnímu výcviku byl odeslán do Francie a po měsíčním výcviku byl odvelen do přístavního města v západní Francii na pobřeží Atlantického oceánu v Biskajském zálivu La Rochelle – La Pallice. „Zde jsem byl zajat francouzskými partyzány a posléze jsem se dobrovolně přihlásil do čs. samostatné brigády ve Velké Británii a byl jsem zařazen v hodnosti vojína na funkci řidiče nákladního vozidla. Vždy jsem byl hrdý na to, že jsem Čech a v německé armádě jsem se cítil velmi ponížen. U Dunkerque jsem viděl hodně kamarádů, kteří se konce války nedožili, padli za svobodu své vlasti, já jsem přežil a dožil jsem se vysokého věku i přes hrozná strádání, která jsem prožil. Nic víc si nepřeji, jen aby nebyla válka, bojím se toho, a co vidím v televizi, mi hodně připomíná nástup Hitlera k moci…„

Posluchači si rovněž mohli prohlédnout originální výstroj a výzbroj našich vojáků, včetně udělených vyznamenání.

Další Večery regionální historie v třinecké knihovně, které patří velké poděkování za skvělou organizaci těchto akcí, budou na podzim.

br. Teodor Hybler