Projekt Československé obce legionářské pečuje o válečné veterány již osm let
V konferenčním sále Domu armády Praha se ve středu 6. prosince uskutečnilo pravidelné setkání krajských koordinátorů a terénních pracovníků Československé obce legionářské (ČsOL) s náměstkyní ministra obrany Alenou Netolickou a ředitelem odboru pro válečné veterány Ministerstva obrany plk. gšt. Eduardem Stehlíkem. Za dlouholetou práci terénního pracovníka ČsOL byl oceněn Jindřich Černý z Ústí nad Labem.
Československá obec legionářská již osmým rokem realizuje projekt Péče ČsOL o válečné veterány, který resort obrany podporuje a zároveň je jeho garantem. Cílovou skupinou projektu jsou nejen druhováleční veteráni, kterých je v současné době 521, ale i váleční veteráni novodobí, jejichž počet se blíží k téměř čtrnácti tisícům. Resort obrany i účastníci tohoto projektu z ČsOL si velmi dobře uvědomují, že novodobých válečných veteránů bude čím dál víc. Péče o druhoválečné veterány je zpravidla postavena na dlouholetém osobním vztahu těchto veteránů a terénních pracovníků.
„Proto v každém kraji působí naši stálí krajští koordinátoři a terénní pracovníci, kteří jsou s válečnými veterány ve stálém úzkém kontaktu a mohou tak okamžitě reagovat na jejich podněty a poskytovat jim poradenskou pomoc, ať už ve zdravotní či sociální oblasti,“ řekl Viktor Šinkovec, vedoucí projektu Péče o válečné veterány. Dodal, že velmi dobře funguje i spolupráce s pracovníky odboru pro válečné veterány, kteří válečným veteránům poskytují péči v rámci resortu obrany.
Ministerstvo obrany si plně uvědomuje důležitost mimořádné péče o válečné veterány. Svědčí o tom to, že v letošním roce ministr obrany schválil novou koncepci v péči o válečné veterány pro období 2017 až 2021.
„Tato nedávno schválená koncepce plně zachovává rozsah péče pro druhoválečné veterány, ale zároveň se významně zaměřuje na skupinu novodobých válečných veteránů, kteří svým počtem veterány z druhé světové války mnohonásobně převyšují,“ zdůraznila náměstkyně ministra obrany Alena Netolická.
„Péče, která jim bude poskytována a kterou se snažíme naplňovat, se částečně liší od té, která dosud byla poskytována veteránům druhé světové války,“ zdůraznil ředitel odboru pro válečné veterány plukovník gšt. Eduard Stehlík. „Jejich věková skladba je velice různorodá. Máme zde skupinu, která například prošla Perským zálivem, a jejich věk překročil osmdesátku. Těm poskytujeme totožnou péči jako veteránům druhoválečným. Potom zde ale máme veterány, kteří už opustili řady české armády, ale jsou stále v produktivním věku. Jsou zde však i další dvě skupiny válečných veteránů, kteří ještě v armádě slouží. Jsou to ti, kteří se aktivní službu chystají opustit z důvodu, že jim končí závazek nebo se rozhodli věnovat jiné profesi, a tam je to otázka rekvalifikace, hledání zaměstnání apod. Zapomínat nesmíme na novodobé válečné veterány, kteří v armádě aktivně slouží a mají za sebou několik zahraničních misí. V tomto případě se snažíme najít nějaký způsob, aby resort tyto vojáky odměnil nějakými benefity a odlišil je od běžných vojáků, kteří dosud žádnou zahraniční misí neprošli,“ dodal ředitel odboru.
Jana Deckerová, MO ČR
