100. výročí popravy Aloise Štorcha
Poslední červnovou sobotu si v obci Nová Ves u Bakova nad Jizerou připomněli členové Jednoty Československé obce legionářské z Mladé Boleslavi, zástupci místních baráčníků i zdejších občanů patrně nejznámějšího legionáře z Pojizeří – Aloise Štorcha. Slavnostní ceremonie u příležitosti 100. výročí jeho mučednické smrti byla zahájena u pomníku padlých občanů Nové Vsi a následně u domu, kde Alois Štorch před válkou vyrůstal. Od pomníku vyrazil průvod v čele s legionáři se státním praporem, baráčníky i občany v doprovodu kapely Difúr. Neobyčejný životní příběh s tragickým koncem připomněl před pamětní deskou na domě Aloise Štorcha předseda mladoboleslavské jednoty br. Tomáš Pilvousek.
Alois Štorch, ač rodák z České Lípy, strávil většinu svého života v Nové Vsi u Bakova nad Jizerou, kde jej vychovávala jeho matka Kateřina. Po vypuknutí války musel jako jiní narukovat pod prapor rakousko-uherské armády. Protivenství války i samu podunajskou monarchii, kterou vinil z lidské tragédie, Alois Štorch nenáviděl a v polovině června se rozhodl ji opustit. Na italské straně fronty nabídl své služby československým jednotkám, k nimž byl prakticky ihned přijat a přijal i nabídku na riskantní podnik v týlu rakouské obrany.
V noci z 2. na 3. července dorazil pod příkrovem tmy na severní břeh jezera Lago di Garda italský, elektrickým motorem poháněný, člun – tzv. Motoscafo. Na jeho palubě byla kromě italské posádky i čtveřice československých výzvědčíků oděných do rakousko-uherských stejnokrojů, vybavených pouze pistolemi a falešnými dokumenty. Cílem této riskantní operace bylo proniknout do posádky pevnostního dělostřelectva v Nagu, zjistit informace o plánované ofenzivě, přesvědčit vojáky k nepřesné střelbě a vrátit se po několika dnech opět na člunu zpět.
Na palubě mezi čtveřicí legionářů stál i Alois Štorch. Již při vylodění byl však celý plán zhatěn. Hluk obracejícího se člunu zalarmoval rakouské stráže a začal boj o holý život…
Alois Štorch, byť neplavec, vrhl se zpět do vod jezera, aby byl po několika minutách vytažen rakouskými „zachránci“ v bezvědomí. Do zajetí padl i Jan Šmarda. Leopold Jeřábek byl zastřelen při útěku a jediný přeživší, kterému se podařilo po několika-kilometrovém plaváním uprchnout, byl František Tobek.
Poté, co byl Alois Štorch vytažen z jezera Lago di Garda a v Rivě přiveden k vědomí, byl ihned arestován, neboť v něm byl poznán bývalý telefonista pevnostního dělostřeleckého oddílu z Naga. Zatčen a vyslýchán byl ve sklepení domů v La Grotte, nedaleko Rivy del Garda. V těchto místech sídlilo velitelství zdejší posádky, strategicky kryté masivem Monte Brione. Zde vyslechl rozsudek a několik minut po půlnoci 5. července 1918 byl popraven ve vinicích za Rivou.
V den 100. výročí popravy byla přímo z dějiště tragédie vyzvednuta prsť pro uchování mladoboleslavským legionářům.
Alois Štorch byl pohřben 6. června 1918 v místě popraviště. Po válce byly jeho ostatky exhumovány a uloženy na čestném pohřebišti na pražských Olšanech.
Výjimečný příběh italského legionáře Aloise Štorcha nám i se stoletým odstupem připomíná, jak se idea národní samostatnosti rodila v myslích těch nejlepších synů i dcer československého národa. Jeho šibenice nás současníky zároveň zavazuje. Tyto příběhy nesmíme překrýt zapomněním ani v moderním, technickém a globalizovaném světě.
text: br. Tomáš Pilvousek
foto: Pavel Bajer
