Od Životické tragédie uplynulo 74 let…

Šestatřicet mrtvých, osmadvacet Poláků a osm Čechů. Nejmladšímu nebylo ještě sedmnáct let. Taková byla bilance nelidského řádění gestapáckého komanda v Životicích 6. srpna 1944. V tento den vyjelo zhruba 60 příslušníků gestapa z Těšína do Životic. V Těrlicku se k nim připojili místní němečtí četníci a zvláštní jednotka wehrmachtu. Obklíčili Životice a nad ránem zahájili likvidační akci. 

Brutální akce gestapa byla odplatou za přestřelku, k níž došlo o dva dny dříve mezi příslušníky gestapa a partyzány skupiny Kamińského. V přestřelce byli zabiti tři gestapáci a hostinský, na straně partyzánů byl jeden mrtvý a jeden těžce zraněný.

Reakce gestapa na sebe nedala dlouho čekat. V obci, obklíčené německými vojáky příslušníci gestapa provedli v každém domě prohlídku a po mužích požadovali, aby se prokázali potvrzením o přiznání německé státní příslušnosti. Každého, kdo potvrzení nepředložil, odvedli z domu a vzápětí jej zezadu zastřelili.

Během dopoledne bylo zavražděno 36 mužů. Nikdo z nich neměl s partyzánskou skupinou Kamińského ani s přestřelkou v životickém hostinci nic společného. Ještě týž den byli mrtví odvezeni na starý židovský hřbitov do Orlové, uloženi společně do hluboké jámy a zasypáni. Teprve po válce, 24. 6. 1945, byly ostatky obětí životického masakru převezeny do Životic a uloženy do mohyly poblíž hřbitova. V roce 1949 zde  byl slavnostně odhalen Památník, který je  připomínkou obětí této tragédie a zároveň muzeem protinacistického odboje na Těšínsku.  

K uctění jejich památky se 4. srpna 2018 konalo pietní shromáždění u Památníku životické tragedie v Havířově-Životicích. K hrobu obětí položili věnce a kytice představitelé města Havířova, Moravskoslezského kraje, okolních měst a obcí, diplomaté, zástupci politických stran a společenských organizací, Muzea Těšínska, váleční veteráni, duchovní, příbuzní obětí a široká veřejnost všech věkových kategorií. Čestnou stráž drželi vojáci Krajského vojenského velitelství a místní skauti. Pietní akt obohatil ženský pěvecký sbor Canticorum při MKS Havířov a polský smíšený pěvecký sbor místních skupin PZKO Stonava a Horní Suchá. Aktu se účastnili rovněž členové Československé obce legionářské, jednot Havířov a Frýdek-Místek přítomen byl šestadevadesátiletý válečný veterán, plukovník Jan Ihnatík. Na závěr zazněla Polská a Česká státní hymna.

text: br. Teodor Hybler

foto: Šimon Majer