V Orlové si připomenuli 99. výročí Sedmidenní války
Město Orlová se v posledním lednovém týdnu stalo místem, kde jsme si připomenuli 99. výročí Sedmidenní války. Na městském hřbitově se nejprve ve středu 24. ledna sešli studenti orlovských škol, studenti z Českého Těšína a Bohumína. Přítomni byli zástupci Muzea Těšínska, Československé obce legionářské a Matice slezské.
Akce, které se účastnilo na 200 převážně mladých lidí, se konala pod záštitou a za účasti starosty města Orlová a místostarosty Bohumína. Květiny přišli jménem Moravskoslezského kraje položit první náměstek hejtmana Lukáš Curylo a vedoucí odboru kultury a památkové péče Karin Veselá. Studenti se dozvěděli historická fakta o tomto vojenském střetnutí. Tzv. sedmidenní válka o Těšínsko mezi ČSR a Polskem proběhla 23. – 31. ledna 1919. Na československé straně byl provedením operace pověřen podplukovník Josef Šnejdárek. Polským jednotkám velel plukovník Franciszek Ksawery Latinik.
Československé vojenské síly byly tvořeny 21. střeleckým plukem legionářů z Francie o síle 3 praporů, praporem 54. pěšího pluku z Olomouce, praporem 93. pěšího pluku ze Šumperka, 17. mysliveckým praporem z Fryštátu, praporem dobrovolníků z Bohumína a praporem dobrovolníků z Orlové. Operace se na československé straně zúčastnili i další místní dobrovolníci, zformovaní v tzv. Národní gardy o síle přibližně 5 000 mužů. Z oblasti severozápadního Slovenska měl postup hlavních československých sil podporovat 35. legionářský pluk z Itálie, vedený italským plukovníkem Grasellim a později posílený praporem 33. legionářského střeleckého pluku z Itálie. V průběhu bojů bylo československé vojsko doplněno nově utvořenou 2. brigádou o síle 6 praporů, s podporou 2 baterií dělostřelectva a 1 jezdecké eskadrony. K připravovanému útoku na Skočov bylo československé vojsko dále posíleno o 1. prapor 28. pěšího pluku z Prahy, 1. prapor 3. pěšího pluku z Kroměříže, 2. prapor 93. pěšího pluku ze Šumperka a 5 praporů dobrovolníků.
Polské síly pod velením plukovníka Franciszka Ksawera Latinika byly slabší, jednalo se o 5 praporů, s podporou 4 kulometných rot, jezdecké čety a dělostřelecké baterie. Ve zbrani bylo dále přibližně 550 příslušníků polského četnictva a okolo 6 500 místních polských dobrovolníků. I polské vojsko bylo v průběhu bojů posilováno.
Připomeňme, že podle dostupných údajů v této válce padlo 53 našich vojáků, zraněno bylo 124 a 63 vojáků bylo nemocných a omrzlých. Na polské straně padlo 92 vojáků, 855 mužů bylo zraněno a 813 bylo nezvěstných. Zajato bylo 37 polských důstojníků a 502 mužů. Byli postiženi i civilisté, československé úřady internovaly 251 Poláků, kteří byli soustředěni v Olomouci, Lipníku na Bečvou a v Moravské Třebové. V internačním táboře Dąbie u Krakova držely polské úřady 562 Čechů, z nichž jich podle československých údajů 39 v tomto táboře zahynulo. Polská strana tyto údaje popírá. Posledním československým vojákem, který padl v rámci československo-polského sporu o Těšínsko v letech 1918–1920, byl vojín Klement Šťastný, člen delimitační (rozhraničovací) komise, která prováděla vyměřovací práce na nové státní hranici. Byl zavražděn polskými bojůvkáři na hoře Čantoryje a je pochován na hřbitově v Bohumíně.
V památníku v Orlové je pohřbeno 53 československých obětí československo-polského sporu o Těšínsko. Kromě vojáků, kteří padli v roce 1919, jsou zde pohřbeny i civilní oběti z tzv. plebiscitního období a rovněž legionář, střelec Jan Čapek, jeden ze zakladatelů československých legií v Itálii. Na bojích o Těšínsko se nepodílel, protože padl při útoku československých legionářů na rakouské pozice při bojích na Piavě. Jeho život a dílo bylo ale natolik spojeno s Ostravou a Těšínskem, že jeho ostatky byly převezeny do Orlové. Čapek byl mj. zakladatelem Sokola v Ostravě. Památník českým obětem československo-polského územního sporu v Orlové byl na městském hřbitově v Orlové postaven u příležitosti 10. výročí vzniku ČSR v roce 1928. Sousoší bylo demolováno a odstraněno v době polské okupace v roce 1938. Dodnes bohužel nebyl památník opraven a uveden do původního stavu.
„Hranice státu se mají, pokud možno, vyjednat mírovou cestou, ale když to jinak nejde, tak se má hranice státu také bránit. Na to není dnešní mladá generace podle mě vůbec připravena, protože žije ve šťastné době. Mír a svoboda nejsou samozřejmostí. Chceme mladým lidem připomenout, že ti, kteří tehdy položili své životy a bojovali o hranice republiky, bránili náš stát, že byli možná stejně staří jako oni dnes,“ zdůraznil ředitel Muzea Těšínska Zbyšek Ondřeka.
„Od roku 1945 se na našem území neválčí a mír je něco krásného, něco, čeho si musíme vážit.“ Uvedl mimo jiné ve svém projevu 1. náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje, Mgr. et Mgr. Lukáš Curylo.
Atmosféru setkání studentů u Pomníku padlým za Těšínsko zvýraznily písně v dojemném podání pěveckého sboru ARTEP z Gymnázia a obchodní akademie Orlová.
V neděli 28. ledna se pak účastníci 5. zimního ročníku Legionářského marše, který organizoval KVH I. prapor Ostrava a Česká a Slovenská obec dělostřelecká, sešli v Orlové, aby zde položili kytice a zapálili svíčky. Přítomni byli členové ČsOL jednot Ostrava 2, Frýdek-Místek a Matice slezské z Českého Těšína.
Všichni přítomní tak dali najevo, že připomínka 99. výročí sedmidenní války v rámci stého výročí vzniku naší vlasti je jednou z nejvýznamnějších událostí v letošním roce a že hájit hranice státu je hlavní podmínkou jeho suverenity.
text: br. Teodor Hybner
foto: Iva Lupková, Vladimír Michna, Martin Benek a archiv Leopolda Mališe
