Legiovlak dojel do Vladivostoku!

Legiovlak, pojízdné muzeum československých legií, který od 19. května 2015 brázdí koleje České a Slovenské republiky, je samozřejmě v první řadě názorná ukázka toho, jak žili a bojovali naši prapředkové na Sibiři. V interiéru jednotlivých vagonů je umístěna expozice, která se snaží anabázi našich legionářů přiblížit zvídavým návštěvníkům. Podstatná je v každém městě doba, kdy je výstava otevřená, přístupná návštěvníkům a kdy tedy vlak stojí, nepohybuje se. 

Protože jsme ale výstavu umístili do železničních vozů a navštěvujeme jednotlivá města, dá se na její provoz pohlédnout také z jiných úhlů pohledu, například očima průvodců jakožto novodobých legionářů, kteří absolvují cestu po městech a krajích mnohdy pro ně neznámých, podobně jako jejich předchůdci. O zážitcích posádky vlaku si můžeme povědět něco příště, dnes se na provoz Legiovlaku podíváme očima železničáře, pro kterého není důležitý obsah vagonů, ale vidí prostě vlak, který má odvézt ze stanice do stanice.

Právě za jízdy vznikla v obytném voze myšlenka porovnat někdejší legionářskou cestu po Transsibiřské magistrále s naším dnešním cestováním. Zdánlivě je to neporovnatelné, legionáři projeli půl světa, jejich cesta byla tisíce kilometrů dlouhá. Legionáři jeli po kolejích z Bachmače, kde se většina z nich navagonovala v rychlosti za ústupových bojů s Němci, do Vladivostoku, kde se nalodili a po moři se plavili domů. Cesta po kolejích evropského Ruska, Sibiře a Dálného východu – od Bachmače-Kyjevského nádraží po Egeršeld na mořském břehu ve Vladivostoku – je 9 079 km dlouhá. To je ovšem cesta zkratkou přes čínský Charbin, ti kteří jeli po ruském území Amurskou dráhou (kolem čínských hranic) měli cestu ještě delší, celých 9 896 km. Proti tomu Legiovlak jezdí pořád dokolečka po dvou zemičkách ve středu Evropy. Když však začneme sčítat ujeté kilometry, zjistíme, že lze i ve Střední Evropě najezdit po kolejích tisíce kilometrů. Legiovlak se tak může se sibiřskými ešalony hrdě srovnat, neboť v minulých letech již ujel:

v roce 2015                         2 289 km

v roce 2016                         2 430 km

v roce 2017                         3 606 km

v roce 2018                         3 166 km

celkem                                 11 491 km

Pokud bychom tedy porovnali projetou vzdálenost tehdy a dnes, jak to můžete vidět na připojeném nákresu, můžeme říci, že Legiovlak již dojel z Bachmače až do Vladivostoku! Stalo se tak dne 28. května 2018 při jízdě z Nového Boru do Frýdlantu v Čechách, konkrétně mezi stanicemi Rynoltice a Karlov pod Ještědem.

text: br. Tomáš Gál (vlakmistr Legiovlaku)

foto:  Archiv ČsOL