V samém srdci nejvyšších českých hor si Československá obec legionářská a další subjekty připomněly, v české společnosti téměř neznámé, výročí vzniku moderní a jednotné Československé armády. Vznik armády kodifikoval branný zákon z roku 1920, který společně se stabilizací vyšších armádních celků dal vzniknout i novým útvarům, které měly, v případě ohrožení státu, bránit i nejvyšší partie Krkonoš a Podkrkonoší. Projektem venkovní výstavy byl návštěvníkům představen proces unifikace, vznik armády, vojenské jednotky v regionu i události z let 1918-1938. 

V areálu dolní stanice lanovky na Medvědín vyrostl dobový tábor čs. armády, jehož největším lákadlem byl 7,5cm horský kanon vz. 15. Ten byl mimo jiné ve výzbroji Čs. horského dělostřeleckého oddílu čís. 254 s posádkou v Hostinném a Trutnově na počátku 20. let. Kanony se pak podílely i na připravované obraně v nejvyšších partiích hor na konci 30. let. 

Údolí Labe pak po celý den provoněla vůně z vojenského guláše, který byl připraven v horské polní kuchyni vz. 17 členy pevnostního Muzea „Na Kočičáku“.

Proti proudu Labe směrem k Dívčím Lávkám pak návštěvníci symbolicky procházeli jednotlivými etapami vývoje v oblasti výstroje a výzbroje čs. armády v meziválečném období. Na prvním stanovišti bylo k vidění kulometné družstvo legionářského Čs. pěšího pluku čís. 22 s těžkým kulometem francouzské provenience Hotchkiss, který společně s dalšími exponáty zapůjčil Vojenský historický ústav v Praze. Pěší pluk 22, který po celou dobu své existence navazoval na legionářské tradice ze západní fronty světové války, sídlil v meziválečném období v Jičíně.

Následovalo stanoviště kulometného oddílu Hraničářského praporu 2 v podání členů vojensko-historického klubu Rota Nazdar s těžkým kulometem vz. 24. Právě hraničářský prapor z Trutnova je neodmyslitelně spjat s vojenskou historií Krkonoš v období mezi světovými válkami.

Kritické období konce 30. let prezentovala hned dvě stanoviště. Jedno připomnělo návštěvníkům důvody výstavby pevnostní linie v regionu nejvyššího českého pohoří a bylo situováno nedaleko objektu lehkého opevnění úseku H-2 (Špindlerův Mlýn). U objektu byly prezentovány nejmodernější zbraně čs. armády z konce 30. let, zejména pak těžký kulomet vz. 37, který s sebou přivezli členové KVH Brendy z pevnostního muzea T-S 26.

Zcela poslední stanoviště na soutoku Labe a Bílého Labe pak prezentovalo jednotky Stráže obrany státu v regionu Krkonoš, vyzbrojené lehkým kulometem ZB 26. Jednotlivé roty SOS spadaly v roce 1938 převážně do obvodu praporu v Jičíně a tvořili je příslušníci finanční stráže, četnictva, policie a vojenských posil. Příslušníci odění do dobových stejnokrojů představili nejenom službu v rámci výše uvedených jednotek, ale připomněli návštěvníkům konflikty se sudetoněmeckým teroristickým Freikorpsem.

Proudy návštěvníků, zvídavé otázky, ale i příjemný průběh celé akce byl odměnou všem, kteří se na přípravě prezentace podíleli. Jmenovitě Jednota ČsOL v Mladé Boleslavi s podporu Ústředí ČsOL a Ministerstvem obrany ČR. Akci svojí účastí dále podpořili přátelé z klubů vojenské historie Rota Nazdar, z. s., Muzeum na Kočičáku, KVH Brendy a další.

Hraničáři opět v Krkonoších

V sobotu 8. srpna se po zdárném ukončení veřejné prezentace Hraničáři z Krkonoš 1920-2020 vydala skupinka členů mladoboleslavské jednoty ČsOL a příslušníků spolku Rota Nazdar v historických stejnokrojích Hraničářského praporu 2 a Finanční stráže do nejvyšších partií Krkonoš.

Výstup byl zahájen v sobotním podvečeru ve Špindlerové Mlýně a Dlouhým dolem směřoval k horskému hotelu Výrovka, jehož bohatá vojenská minulost symbolicky dotvářela atmosféru celého podniku. V sedle pod Luční horou, na rozcestí historické Slezské cesty do Pece a cesty do Špindlerova Mlýna bývalo stanoviště Finanční stráže ještě za dob Rakousko-Uherska. V roce 1927 byla v těchto místech zahájena péčí Svazu čs. důstojníků stavba roubeného objektu, který nesl jméno po brig. generálu Františku Havlovi, předním iniciátoru projektu. Současně začalo Ministerstvo národní obrany v těsném sousedství Havlovy boudy realizovat vojenský srub Výrovka. Objekty získaly na důležitosti zejména v období přímého ohrožení státu v roce 1938 sousedním Německem. Od března 1938 byla v hřebenovém srubu umístěna prozatímní četnická stanice a od 8. července byl interiér budovy adaptován pro kasárenské využití. V srpnu 1938 se do něj pak nastěhovali vojáci 3. pěší roty a 4. kulometné roty Hraničářského praporu 2 „Roty Nazdar“.

Po přenocování a zaslouženém odpočinku se druhý den vydala skupina, za četné pozornosti i dotazů turistů, do sedla mezi Luční a Studniční horou, kde se do současnosti nacházejí památky připomínající horečné přípravy na obranu republiky v roce 1938. Kromě pětice vybetonovaných objektů lehkého opevnění úseku H-1 (Luční hora) jsou k vidění i četná a v terénu dodnes patrná polní opevnění. Po vzpomínce na události konce třicátých let jsme sestoupili na Luční boudu a po nezbytném posilnění sestoupili úbočím Kozích hřbetů zpět do Špindlerova Mlýna.

text: br. Tomáš Pilvousek

foto: Karolína Kratochvílová, br. Tomáš Pilvousek