Přednášku o návratu čs. legionářů do vlasti navštívily v Avionu desítky lidí

Letošní rok je rokem 100. výročí návratu čs. legionářů do vlasti. V čítárně a kavárně Avion v Českém Těšíně, se ve čtvrtek 23. ledna, ve spolupráci s Klubem Muzea Těšínska a s Městskou knihovnou Český Těšín, uskutečnila přednáška s besedou k tomuto tématu. 

Bratr Petr Majer posluchačům přiblížil situaci především na Dálném východě, kdy bylo po skončení první světové války potřeba čs. legionáře dopravit do vlasti, což nebylo jednoduché. Jen z Ruska jich bylo nutné přepravit v letech 1919–1920 lodními transporty přes 70 000. První transport odplul z Vladivostoku 15. ledna 1919 a poslední až 2. září 1920. Směr plavby byl dvojí: buď okolo čínských, indických a arabsko-egyptských břehů přes Suezský průplav a Středozemní moře do italského Terstu, tato trasa byla nejkratší, zhruba se plavili dva měsíce nebo podstatně delší trasou okolo Japonska, přes Tichý oceán a dále Panamským průplavem a přes Atlantik do Evropy, nebo železnicí z Vancouveru a přes celou Kanadu k Atlantiku případně ze San Franciska přes Spojené státy k Atlantskému oceánu. Poté následoval transport do některého z přístavů ve Francii, Itálii nebo Německu. Lodě byly na počátku používány nákladní, které neposkytovaly příliš mnoho pohodlí, později se jednalo již o civilní lodě. Pod novou československou vlajkou plula pouze loď Legie. Evakuace z Ruska trvala jeden rok a osm měsíců, to znamená, že mnozí legionáři se domů vrátili po více než šesti letech. Pokud šlo o Francii, zde bylo zhruba 10 000 a v Itálii 20 000 čs. legionářů. Jejich návrat byl zahájen ihned po skončení první světové války.

Z hostů přijal pozvání do Avionu br. Václav Šajch z Třince, vnuk ruského legionáře rtm. Josefa Maňase. Posluchači měli příležitost vidět dvě dobové uniformy čs. legionářů. V italské byl ustrojen br. Viliam Kalinčík a v ruské br. Jiří Francírek. Pokud jde o Těšínsko, v roce 2018 vydalo Muzeum Těšínska knihu, kde jsou poprvé zveřejněni čs. legionáři, kteří se narodili v tehdejším Těšínském knížectví a jejich počet je opravdu velký – 841! Z tohoto počtu se jich do osvobozené vlasti nevrátilo 28. Mnozí další položili svůj život v následných bojích, jež musela mladá republika svádět o zajištění svých nových státních hranic jak na Těšínsku, tak na Slovensku.

O strastiplném návratu některých z nich do vlasti hovořil br. Petr Majer, například o vojínu Karlu Urbánkovi z Rychvaldu, italském legionáři Václavu Tvrzníku z Jablunkova nebo o desátníku Františku Muroňovi z Raškovic. V následné besedě vystoupil mj. ředitel Muzea Těšínska br. PaedDr. Zbyšek Ondřeka, který přítomným přiblížil situaci na Těšínsku po první světové válce a přítomné pozval na pietní vzpomínku v neděli 26. ledna do Orlové, k Památníku padlých čs. legionářů v tzv. sedmidenní válce.

text a foto: br. Teodor Hybler