V Olomouci odhalena pamětní deska brig. gen. Františku Dastichovi
I přes nepříznivou situaci byla dne 29. září letošního roku na Mrštíkově náměstí v Olomouci – Hejčíně odhalena pamětní deska zdejšímu významnému rodákovi Františku Dastichovi. Duchovním otcem a iniciátorem uvedeného projektu byl člen Komise místní části Olomouc – Hejčín a současně též člen Jednoty ČsOL Olomouc 1 „6. čs. střel. pluku Hanáckého“ Aleš Vánský. Pamětní desku nechala svým nákladem zhotovit KMČ Olomouc-Hejčín, přičemž se inspirovala starším projektem desky škpt. Václavu Morávkovi, která byla ve městě odhalena v roce 2017.
Z důvodu pandemické situace akt sice proběhl v určité zredukované podobě, avšak za poměrného zájmu místních obyvatel a samozřejmé přítomnosti uniformovaných členů Jednoty ČsOL Olomouc 1 pod tradičním vedením br. místopředsedy Tomáše Brenzy.
Je nutné uvést, že v olomoucké městské části Hejčín nepatří osoba Františka Dasticha ke zcela neznámým. František Dastich se zde narodil 28. září 1895 a vzhledem k ročníku narození se zařadil k lidem, jejichž osud významně ovlivnila jak válka, tak armáda obecně.
Mladý Dastich musel jako čerstvý maturant do vojska narukovat hned v roce 1915 a o několik měsíců padl na východní frontě do ruského zajetí. Po krátkém pobytu v zajateckých táborech se přihlásil do řad československých legií v Rusku. Není bez zajímavosti, že se jeho první jednotkou stal právě 6. čs. pluk „Hanácký“. Po absolvování důstojnické školy ale došlo k jeho transportu do Francie, kde posílil řady 21. čs. střel pluku. Ve Francii se dočkal také konce války a vzniku svobodné republiky. V uvedené době se navíc rozhodl v armádě setrvat a ještě v roce 1919 se zúčastnil války proti maďarským bolševikům na jižním Slovensku.
Od roku 1920 pak začal působit ve vojenské diplomacii, není proto divu, že si ho v dnešní době připomínáme především jako vojenského diplomata. Po studiu na pařížské Válečné škole se mu otevřely další možnosti a na několik let proto zakotvil u vojenské rozvědky. U zpravodajství zažil klíčové také období první velké reorganizace a především vznik velkých výzev v souvislosti s nástupem Adolfa Hitlera k moci. V roce 1934 se pak František Dastich v hodnosti podplukovníka gšt. stal našim vůbec prvním vojenským přidělencem v SSSR. Význam jeho moskevské mise navíc podtrhoval fakt, že Sovětský svaz byl od roku 1935 jedním z našich klíčových vojenských spojenců.
Po mnichovských událostech a po okupaci českých zemí armádu opustil. Jako bývalý zpravodajec se dostal pod nepříjemnou kontrolu gestapa. Vlivem situace se musel také vystěhovat z Prahy na venkov. Jako aktivní účastník květnového povstání v českých zemích ho také po válce bez problémů přijali nejen do armády, ale také do diplomatických služeb. V hodnosti brigádního generála působil u Spojenecké kontrolní rady v Budapešti a Berlíně. Po komunistickém převratu si uvědomil, že mu ze strany nových mocipánů hrozí vážné nebezpečí, a svého pobytu v zahraničí využil k emigraci. Doma byl pak v nepřítomnosti odsouzen za dezerci, zbaven vojenské hodnosti a přeřazen do stavu mužstva jako vojín v záloze. To mu ale nezabránilo jeho angažování v exilových organizacích, především v Radě svobodného Československa a ve Svazu československých důstojníků v exilu. Zvláště pro naše moderní dějiny je pak příznačné, že voják, který tři dekády života věnoval službě vlasti, nakonec spočinul tisíce kilometrů od své domoviny. František Dastich zemřel totiž 16. února roku 1964 v New Yorku, kde je také pohřben.
Uvedenou realizací pamětní desky Františku Dastichovi rozhodně neustává další snaha členů Jednoty ČsOL Olomouc 1 a taktéž v příštím roce plánují odhalit v Olomouci pamětní desku další významné vojenské osobnosti.
text a foto: br. Milan Vyhlídal