Ostravská vzpomínka na prezidenta Osvoboditele

Sedmý den v měsíci březnu je již více jak sto let neodmyslitelně spjat s osobností T. G. Masaryka (1850–1937). Narozeniny prvního československého prezidenta se staly v meziválečném období příležitostí pro oslavu čerstvě nabyté státnosti a také pro veřejné deklarování úcty a vděku za Masarykovy zásluhy na jejím vydobytí. Sedmý březen neztratil na svém významu ani v dobách nesvobody, kdy byl Masarykův mravní příklad a odkaz zdrojem sebevědomí i naděje v návrat svobody a demokracie. Tím bezesporu zůstává i v dnešní době. 

Důstojným oslavám 171. výročí narození prezidenta Osvoboditele však brání protipandemická opatření. Československá obec legionářská Jednota Ostrava 1 proto vyzvala své členy i příznivce k individuálnímu vzdání úcty položením květinových darů či zapálením svící u některého z mnoha pomníků v blízkosti jejich bydliště či pracoviště. 

Jen v samotné Ostravě můžeme na památník T. G. Masaryka narazit hned ve dvanácti městských obvodech. Busty nalezneme v Heřmanicích, Kunčicích, Moravské Ostravě, Petřkovicích a Polance. Reliéfy či rytiny lze spatřit v Bartovicích, Krásném Poli, Michálkovicích, Plesné, Pustkovci nebo v Třebovicích. Sochy stojí na území města pouze dvě – první ve Staré Bělé, druhá v interiéru Husova sboru ve Slezské Ostravě. Naši členové se ale zastavili také u dalších pomníků v sousedním okrese Karviná či v Praze. 

Jedním z míst paměti, ke kterému zástupci jednoty položili kytici, byl pomník padlým z let 1914-1918 v Ostravě-Pustkovci, původně samostatné vesničce uprostřed polí a luk, jež je v současnosti ostravským městským obvodem utopeným v porubské sídlištní zástavbě. V jeho středu se od 20. let minulého století tyčí ve stínu památných lip jakoby skála z hořického pískovce, ze které vystupuje postava klečící, skloněné ženy třímající v rukou smuteční věnec. Nad postavou je posazena mohutná pískovcová deska se jmény pustkoveckých občanů, jejichž životy vyhasly na bojištích Velké války. Desce vévodí bronzová reliéfní busta T. G. Masaryka obklopená lipovými ratolestmi.

Pustkovecký pomník je v ostravském kontextu výjimečný svou legionářskou historií – najdeme na něm totiž vedle padlých také jména osmi místních rodáků, kteří bojovali pod prapory československých legií. Do pískovce je zvěčnil jeden z jejich „bratří“ – zdatný kameník a ruský legionář Karel Gruntorád (1886-1962), v jehož mariánsko-horské dílně vznikl mezi jinými i Zborovský památník pro Moravskou Ostravu či nejeden náhrobek předčasně zesnulého spolubojovníka z širokého okolí. Naše tichá vzpomínka proto byla věnována nejenom vůdci legií T. G. Masarykovi, ale také mužům z Pustkovce, kteří jej v boji za národní osvobození následovali.

text a foto: br. Martin Lokaj