Připomínka osvobození Kroměříže

Stejně jako minulý rok se kvůli pandemickým opatřením nekonaly ani v Kroměříži tradiční oslavy připomínající osvobození města a osobnost Ludvíka Svobody, kterých se každoročně účastní desítky osob včetně rumunské velvyslankyně či paní Zoe Klusákové-Svobodové. 

Zatímco dopoledne 4. května jsem se jako příslušník Aktivních záloh AČR účastnil malého pietního aktu u hrobu rodiny Svobodovy spolu s představiteli města Kroměříže a Krajského vojenského velitelství Zlín (jako armáda jsme poté navštívili na břestském hřbitově hrob padlých vojáků našeho armádního sboru v SSSR), odpoledne jsme si připomněli osvobození Kroměříže jako členové Jednoty ČsOL ve Valticích.

Růžemi jsme uctili na Hanáckém náměstí, tedy v prostoru původních kasáren, památku příslušníků 3. pěšího pluku, kteří se účastnili 1. i 2. odboje, a také kroměřížských letců sloužících v RAF. Symbolickou růži jsme položili i u dvou pomníků připomínajících Rumunskou královskou armádu, která se podílela na osvobození Moravy a ve dnech 5.–6. května 1945 bojovala přímo v ulicích města. Na žádost Kroměřížanů nebylo při ostřelování města použito těžší dělostřelectvo, což uchránilo řadu cenných památek, nicméně těžké boje si vyžádaly životy 31 rumunských vojáků.

Cestou z náměstí Míru, kde je pomník umístěn před budovou bývalého velitelství divize, k pomníku RKA u Květné zahrady jsme uctili památku Ludvíka Svobody u domu, ve kterém s rodinou bydlel v meziválečném období a odkud manželka Irena a dcera Zoe musely na poslední chvíli uprchnout před gestapem.

Na městském hřbitově jsme si znovu u rodinné hrobky Svobodů připomněli jejich osudy a poté položili růži na v pořadí druhý hrob, kde spočinula těla rumunských vojáků, kteří byli v květnových dnech roku 1945 pohřbeni v centru města naproti gymnáziu, nedaleko zmíněného pomníku na náměstí Míru. Dnes jsou jejich těla uložena na brněnském ústředním hřbitově.

Na závěr jsme položili symbolický kamínek u pomníku zavražděných kroměřížských Židů.

text a foto: br. Evžen Petřík