Slavnostní mše k 104. výročí bitvy u Zborova
Členové Jednoty Československé obce legionářské v Opavě si 104. výročí bitvy u Zborova připomněli dvěma pietními akcemi. Nejdříve skromným pietním aktem u Zborovského pomníku prvního a druhého odboje v Husově sadu v Ostravě, následně slavnostní mší v Ostravě-Zábřehu a položením květin k na hroby československých legionářů.
Položení květin k pomníku v Husově sadu se uskutečnilo v den výročí bitvy, tedy v pátek 2. července 2021, za organizace člena opavské jednoty ČsOL a současně předsedy oblastního výboru Českého svazu bojovníků za svobodu br. Jiřího Francírka. Zúčastnil se také br. Tomáš Gergišák, který je současně předsedou Sdružení válečných veteránů Moravskoslezského kraje. Mezi dalšími členy opavské jednoty byly také sestry Francírková, Michálková a Saldková a bratr Galland.
Vzpomínka na zborovskou bitvu pokračovala také v neděli 4. července 2021, kdy se v Náboženské obci Církve československé husitské v Ostravě-Zábřehu uskutečnila mše. V tamním Husově sboru je umístěna pamětní deska s uloženými prstěmi z bojišť československých legií. Pochopitelně mezi nimi nechybí ani prsť z bojiště u Zborova. Pro tuto vzpomínkovou akci spojili členové opavské jednoty ČsOL síly se členy z jednoty Ostrava 1 pod vedením předsedy jednoty br. Martina Lokaje. Ti také zajistili čestnou stráž v historických stejnokrojích a praporem jednoty. Pod vedením farářky ses. Karin Šilerové proběhla slavnostní mše a účastníci vzdali u desky čest legionářům, kteří během bitvy u Zborova zemřeli. Akci zajišťovali sestry a bratři Klimovičovi a Dupalovi.
Po skončení slavnostní mše se účastníci přesunuli k nedalekému hřbitovu, kde položili květiny na hrob československých legionářů Jana Satorieho a Rudolfa Rajnocha.
Na jaře 1917 měla ruská armáda zahájit v souladu s taktikou spojenců velkou ofenzívu na východní frontě. Pro tehdejší revoluci v Rusku a s ní i související rozklad východní fronty vlivem vzrůstající agitace bolševiků musela však být ofenzíva odložena na léto. Bylo rozhodnuto, že útok povedou úderné útvary, které se dobrovolně přihlásí, aby svým příkladem strhly ostatní. Mezi tyto jednotky se tehdy přihlásila okamžitě i Československá střelecká brigáda, která v rámci ruského vojska existovala v síle tří pluků, a jež byla složena jak z českých a slovenských krajanů, žijících před první světovou válkou v Rusku, tak i z bývalých českých a slovenských zajatců rakousko-uherské armády. Bitva u Zborova 2. července 1917 představovala první významné vystoupení československých legií na východní frontě první větové války. Úspěch československých jednotek byl natolik výrazný, že ruská prozatímní vláda poté zrušila veškerá omezení na formování nových jednotek z českých a slovenských zajatců.
foto: ses. Vladimíra Francírková, br. Jaromír Dupal
