Uctění památky beskydských hrdinů

V neděli 27. prosince 2020 se uskutečnily za účasti členů spolku Vize70plus a Jednoty Československé obce legionářksé Ostrava 1 pietní akty na památných místech partyzánského odboje v Beskydech, jejichž cílem bylo připomenout dramatické události, které rezonovaly Protektorátem Čechy a Morava v letech 1944-1945. Vzhledem k pandemické situaci proběhla akce bez veřejnosti, pouze za účasti čestných stráží v dobovém partyzánském oděvu a ústroji. 

Setkání započalo položením květinových darů na hřbitově v Čeladné, jež je místem posledního odpočinku několika partyzánů, včetně statečného účastníka boje za národní osvobození, příslušníka naší zahraniční armády v SSSR a velitele na Slovensku a v Moravskoslezských Beskydech působící 1. československé brigády Jana Žižky – plk. i. m. Jána Ušiaka.

Od Ušiakovu hrobu jsme se vydali k pomníku při vjezdu do Čeladné od Frýdlantu nad Ostravicí, kde stávala statná lípa, na níž byli v listopadu 1944 Němci oběšeni místní rodáci Karel Vinkler a Oldřich Machandra. Ti patřili mezi ochotné pomocníky brigády z řad civilního obyvatelstva, bez jejichž pomoci by se partyzáni neobešli. Právě od těchto a dalších ochotných vlastenců Ušiakovi muži získávali informace, potraviny a nacházeli střechu nad hlavou. Minout jsme proto nemohli ani Machandrův dům. Zde se raněný Ján Ušiak ukrýval po střetu s německými pronásledovateli. To se však neutajilo a 3. listopadu 1944 byl domek obklíčen. Než aby padl do zajetí a riskoval mučení, obrátil tento rodák ze slovenské obce Budiná zbraň proti sobě a ve shodě s partyzánskou přísahou se raději zastřelil.

Naší předposlední zastávkou byl památník v tzv. Hašově háji, nacházející se v katastru Prostřední Bečvy nedaleko turistům známého rozcestí U Martiňáku. Zde působila odbojová skupina pod vedením vlastenecky založeného učitele Františka Haši, jenž mimo jiné převedl Ušiakovu brigádu ze Slovenska na protektorátní území. V průběhu akce Tetřev, největší protipartyzánské operace na území protektorátu za celou dobu války, došlo k odhalení úkrytu skupiny a následně k přestřelce. František Haša padl vlastní rukou v blízkosti zemnice, jeho spolubojovníci Čeněk Divín a Bedřich Kubiš byli zajati a posléze 13. března 1945 popraveni v Praze gilotinou. Další člence skupiny Alžbětě Divínové se tehdy podařilo uniknout a až do konce války se ukrývat.

Pietní cestu jsme zakončili v Kněhyni – místní části Prostřední Bečvy – na místě hrůzné smrti dalšího ze spolupracovníka partyzánů, Oldřicha Šimurdy. Ten byl 23. listopadu 1944 za „protistátní“ činnost oběšen na telegrafním sloupu přímo před svým domem. Podobně se toho podzimu Němci mstili na českých vlastencích i v dalších beskydských obcích – v Dolní i Horní Bečvě, Zubří, Růžďce, Kunovicích, Velkých Karlovicích a již zmíněné Čeladné. Těmto padlým za svobodu, jež položili své životy v nerovném boji s německými okupanty, jsme věnovali alespoň tichou vzpomínku. Všechny oběti represí i účastníky odboje však chováme ve stejné úctě, která jim po právu náleží.

text a foto: br. Radek Pilát