BARIUM 2022

V sobotu 15. ledna 2022 se v Žamberku, osadě Polsko, uskutečnil pietní akt věnovaný tragickým událostem okolo výsadku Barium. Pietní akt se tradičně uskutečnil u domu rodiny Žabkových, kde se část výsadku ukrývala a před 77 lety zde byla skupina nacisty obklíčena. 

Po přivítání hostů a úvodním slovu starosty Žamberku pana Oldřicha Jedličky se slova ujal br. Vladislav Severin a přítomné seznámil s osudem výsadku Barium. Jak ve svém proslovu uvedl „Výsadek startoval z Itálie a nad územím Protektorátu seskočil 4. dubna 1944 ve složení nadporučík Josef Šandera (velitel výsadku), četař aspirant Josef Žižka (radista) a a četař Tomáš Býček (šifrant). Prvotním úkolem výsadku bylo navázaní kontaktu s domácím odbojem a odesílání zpravodajských informací do Londýna. Dalším důležitým úkolem byla příprava ozbrojeného povstání. Pro tento účel skupina vytipovala velké množství možných shozových ploch. Bohužel na prvních záchytných adresách neuspěli a po vzájemné domluvě se rozdělili. Po následném setkání zahájili příslušníci Baria svou činnost a prvotní spojení s Londýnem se uskutečnilo 19. dubna 1944. V získávání zpravodajských informací byl výsadek velice úspěšný a do Londýna odesílal velké množství zpráv. Operačním prostorem Baria byla oblast severovýchodních Čech. Centrum sítě vytvořené Bariem se nacházelo v Hradci Králové, kde členové výsadku využívali úkrytů u několika rodin. I když bylo umístění radiostanice z bezpečnostních důvodů několikrát změněno, čilý radiový provoz neunikl pozornosti gestapa, které činnost skupiny zaregistrovalo v létě 1944. I s využitím domácích konfidentů se gestapu podařilo infiltrovat síť a při zatýkací akci na počátku října 1944 zadrželi mnoho spolupracovníků výsadku. Členům výsadku se naštěstí podařilo uniknout, ale bylo potřeba najít nové bezpečné místo. Tomáš Býček odcestoval k Turnovu hledat nové útočiště pro výsadek, kde nakonec zůstal až dokonce války a s ostatními ze skupiny se již nesetkal. Mezitím se Josefu Šanderovi podařilo získat nové útočiště v Žamberku-Polsku v domě rodiny Žabkových. V půlce října bylo obnoveno spojení s Londýnem a zbylí dva výsadkáři dál pokračovali ve svém úkolu. Při získávání nových kontaktů se však znovu dostali ke skupině Barium i konfidenti, kteří dovedli gestapo na stopu výsadkářů do Žamberku. Dne 16. ledna 1945 byl dům Žabkových obklíčen gestapem a Josef Šandera se, vidouc bezvýchodnost situace, střelil do hlavy. Josef Žižka se vzdal, ale již 18. ledna se ve vězení oběsil, aby nemohl být Němci zneužit v radiové protihře.„

Pietního aktu se zúčastnili nejen zástupci města Žamberk, ale i starosta Malé Skály pan Michal Rezler, starosta Kunvaldu pan Josef Paďour, starosta Senice u Poděbrad (místo seskoku výsadku Silver A) pan Václav Novák, zástupci Armády ČR z Krajského vojenského velitelství Pardubice, ČSBS, veteráni Policie ČR a dalších organizací. Stranou pochopitelně nezůstala ani naše organizace, Ústředí ČsOL zastupovali členové Předsednictva Republikového výboru ČsOL br. Václav Zavadil a br. Jiří Charfreitag, přítomni byli však tradičně též příslušníci Jednoty ČsOL z Ústí nad Orlicí, Chrudimi a Hradce Králové.

Pozornost si bezpochyby zasloužili i výkon členů Junáka-českého skauta, kteří na místo pietního aktu vyrazili z Hradce Králové a na místo přišli pěšky po stopách výsadku Barium. Podařilo se jim tak zdolat přes noc vzdálenost více než 70 km, čímž uctili oběti těchto hrdinů. Čestnou stráž u pamětní desky pak zajistili členové KVH Rota Nazdar, KVH „Pětačtyřicítka“ Brno a členové královéhradecké jednoty.

text: br. Jan Steidler

foto: ses. Marcela Volfová