Pietní akt nad hrobem Karla Klapálka

U hrobu armádního generála Karla Klapálka, bývalého legionáře z Ruska a jednoho z nejvýznamnějších vyšších důstojníků druhého zahraničního československého odboje, na Olšanských hřbitovech v Praze uspořádala Československá obec legionářská ve středu 5. října 2022 skromný pietní akt. Stalo se tak v předvečer 78. výročí překročení československé státní hranice vlastními jednotkami v Dukelském průsmyku.

U hrobu armádního generála Karla Klapálka, bývalého legionáře z Ruska a jednoho z nejvýznamnějších vyšších důstojníků druhého zahraničního československého odboje, na Olšanských hřbitovech v Praze uspořádala Československá obec legionářská ve středu 5. října 2022 skromný pietní akt. Stalo se tak v předvečer 78. výročí překročení československé státní hranice vlastními jednotkami v Dukelském průsmyku.

Karel Klapálek, v té době v hodnosti brigádního generála, velel 3. československé samostatné brigádě v SSSR. Svým vojákům dal slovo, že po úplném osvobození Československa od německých okupantů majestátně vjede do Prahy na svém bílém koni, a tak také v květnu 1945 učinil již jako velitel celého armádního sboru. Necelých pět let předtím, v roce 1940, se stal velitelem Československého pěšího praporu 11 – Východního, který se z dobrovolníků uprchlých z okupované vlasti zformoval na půdě britské Palestiny. Tehdy byl podplukovníkem s autoritou u svých podřízených i britských spojenců. V tom sehrávala roli nejen jeho předešlá kariéra důstojníka československé armády, ale také legionářská minulost. V Rusku bojoval již od roku 1916 v řadách legie, v letech 1918 až 1920 prodělal legendární anabázi po Transsibiřské magistrále. V bojích s bolševiky na Sibiři poprvé osobně poznal temnou stránku komunismu. Pro komunisty se sám stal nepřítelem, před čímž ho neuchránil ani vlastní vstup do strany. Na počátku 50. let byl propuštěn z armády a následně zatčen. Propuštěn byl v roce 1954 a zbytek života strávil v ústraní, ale nevynechával setkávání někdejších spolubojovníků od lybijského Tobrúku nebo polské Dukly. Zemřel 18. listopadu 1984.

Památce bratra generála se přišli poklonit zástupci Československé obce legionářské, Ministerstva obrany České republiky a Magistrátu Hlavního města Prahy. Čestnou stráž u hrobu a kladení věnců zajistili příslušníci Posádkového velitelství Praha. Po položení květinových darů ke hrobu poděkoval br. Jiří Filip, organizační tajemník ČsOL, paní radní Mileně Johnové, brigádní generálce Lence Šmerdové, panu Pavlu Kuglerovi, řediteli Odboru pro válečné veterány MO ČR, a br. Petru Říhovi, předsedovi Jednoty ČsOL Praha 10, který spolu se ses. Marcelou Tolarovou položil květiny za pořádající organizaci. Nedlouhou vzpomínku zakončily tóny Večerky.

text a foto: br. Petr Tolar