Zemřel válečný veterán br. Mikuláš Vondráček, člen Jednoty ČsOL v Rakovníku
V sobotu 11. června 2022 zemřel válečný veterán druhé světové války, bývalý příslušník československé zahraniční armády na východě a člen Jednoty Československé obce legionářské v Rakovníku bratr plukovník ve výslužbě Mikuláš Vondráček. Zemřel několik dní před svými 99. narozeninami.
Mikuláš Vondráček se narodil jako Nikolaj 15. června 1923 v obci Sofijevka u Dubna na Volyni v tehdejším Polsku, dnes se jedná o území Ukrajiny. Rodnou obec obývali převážně volyňští Češi, kteří zde vybudovali českou školu, divadlo, hudební těleso a tělocvičný spolek Sokol. Mikulášovi rodiče Věra a Václav Vondráčkovi se věnovali svému hospodářství a patřil jim také mlýn. Kromě malého Mikuláše (Nikolaje) měli ještě staršího syna Evžena. Než se Mikuláš stačil vyučit řezníkem, přišla do jejich života druhá světová válka, která život na Volyni značně poznamenala. Po nedlouhých bojích bylo Polsko poraženo a jeho východní část byla okupována Sovětským svazem. Od léta 1941 však sovětskou okupaci vystřídala německá, když Němci napadli svého někdejšího spojence. Mladý Mikuláš Vondráček byl v té době svědkem bojů mezi německými a sovětskými vojáky. Utekl z transportu na nucené pracovní nasazení v Německu, ale nakonec byl v roce 1943 stejně povolán k zákopovým pracím, když se válečná situace obrátila a sovětská Rudá armáda vytlačovala německé vojsko z Volyně. Po osvobození Volyňské oblasti Rudou armádou využil příležitosti a přihlásil se do československé zahraniční armády působící na východní frontě. Ještě před svými jednadvacátými narozeninami tak byl 15. března 1944 odveden a zařazen na pozici spojaře u 2. baterie 1. dělostřeleckého pluku 1. československé samostatné brigády v SSSR. Také jedno o dva roky starší bratr Evžen Vondráček sloužil v armádě, nejdříve v sovětské a v květnu 1944 se nechal také převelet k československému vojsku. Oba dva se pak dostali na podzim 1944 na frontu v rámci Karpatsko-dukelské operace a Mikuláš se štěstím přežil známý přepad československých vojáků u polské obce Machnówka. „To byl bordel ze sovětského i našeho velení. Pěšáci šli jako po Václaváku, Němci do nich začali mydlit a nastala mela. (…) Tam žádný nevěděl, kde je první linie. Když jsem slyšel, jak to zaharašilo, tak vedle cesty byla strouha, tak jsem tam skočil a plášť, jak byl venku, byl rozsekaný od střepin. Ale mně se nic nestalo,“ vzpomínal po válce. Po probytí se na Slovensko následovaly další tuhé boje při jeho osvobozování. U Liptovského Mikuláše byl Mikuláš Vondráček zraněn střepinami na zádech a hlavě, léčil se pak v Levoči, polském Přemyšlu i ukrajinském Lvově. Tam jej také zastihla zpráva o konci války. Vrátil se ke své jednotce, která se v té době nacházela v Žatci, a rozhodl se v Československu zůstat. Během velké repatriace volyňských Čechů v roce 1947 jej následovali také rodiče. Po demobilizaci začal na Žatecku pracovat ve chmelařství, než se přestěhoval do Rakovníku. Tam působil v rámci Svazu protifašistických bojovníků a po obnovení Československé obce legionářské se v lednu 1994 stal členem její rakovnické jednoty. Poslední rok žil u svého vnuka v Poděbradech a udržoval kontakt s rakovnickým Praporem podpory nasaditelných sil Armády České republiky. Zástupci praporu jej navštěvovali společní s terénními pracovníky projektu Péče ČsOL o válečné veterány, a dokud mu to zdraví dovolovalo, účastnil se pietních akcí. Obec legionářská jej v roce 2020 ocenila Pamětní medailí ČsOL II. stupně, kterou mohl přidat ke svým mnoha vyznamenáním: československé Medaili Za zásluhy, Pamětní medaile československé armády v zahraničí, Dukelské pamětní medaile či sovětské Medaile za vítězství nad Německem ve Velké vlastenecké válce 1941-1945. Od roku 1988 byl také čestným občanem města Rakovník. Za svou válečnou službu dosáhl povýšení do hodnosti plukovníka ve výslužbě.
Plukovník ve výslužbě Mikuláš Vondráček zemřel 11. června 2022. Čest jeho památce.
Vojín Mikuláš Vondráček na snímku pořízeném po skončení druhé světové války.
Válečný veterán plukovník v. v. Mikuláš Vondráček na pietní akci konané na Čestném dvoře Národního památníku na Vítkově v roce 2017.
