Český čtyřlístek – skuteční hrdinové

Název tohoto článku má jeden cíl – odlišit Český čtyřlístek od toho kresleného, který asi všichni známe. Ten Český čtyřlístek se vytvořil v roce 1939 v Polsku, na začátku 2. světové války, když se na základně Dęblin sešli čtyři piloti: Matěj Pavlovič, Josef Balejka a Josef František. Tím čtvrtým se stal naturalizovaný Polák, rodák z Karviné – takže původem také Čech – Wilhelm Kosarz tedy Vilda Košař. Tato čtveřice se od prvních hodin války intenzivně zapojila do bojů proti agresorovi ze západu – Německu. O pár týdnů později se Polsko dostalo pod tlak druhého agresora, tentokrát z východu – Sovětského svazu.

O osudech Českého čtyřlístku na začátku války je sepsáno několik publikací. Neměli to snadné a osud si s nimi pěkně pohrával. Museli ustoupit přes Rumunsko, Řecko, Bejrút (Libanon) a Francii až do Velké Británie. Letecká Bitva o Británii se stala osudnou pro Josefa Františka, později padli i Kosarz a Pavlovič. Jako jediný válku přežil a do rodných Valašských Klobouků se vrátil Josef Balejka.

Ani poválečný osud nebyl k Josefu Balejkovi přívětivý. Spíše to však byli komunisté než osud. A tak po krátkém pobytu v republice odjíždí Josef s rodinou do Velké Británie. Až v roce 1994 se vrací opět domů – do rodných Klobouků. Zde se potkává s paní Marií Ritterovou, která se po nějakém čase stává jeho ženou. Ta po Josefově smrti v roce 2004 dál nese pomyslný „prapor“ a usiluje o udržení památky nejen Josefa Balejky, ale celého čtyřlístku. Součástí tohoto úsilí jsou i setkání s dalšími veterány a jejich rodinnými příslušníky. A také s dalšími lidmi, kteří se samostatně, nebo v rámci klubů vojenské historie snaží o totéž – uctění a udržení památky našich hrdinů.

A tak se v domečku na Kramolišově ulici občas objevují i zástupci Otaslavic, kde se narodil Josef František, na kterého Josef Balejka nedal dopustit. Každá návštěva byla neuvěřitelnou studnicí vzpomínek z vyprávění Josefa Balejky. Po jeho odchodu za svými kamarády byla každá návštěva naplněna vzpomínkami. A také opakovanými prosbami paní Ritterové-Balejkové, abychom těm čtyřem kamarádům vybudovali nějaký pomník. Nebo památník. Aby se na ně nezapomnělo.

A tak vznikl Klub vojenské historie Otaslavice, z.s. A hurá do toho, půl je hotovo! Jenže tak jednoduché to zase nebylo. Námět, jak by měl výsledný produkt vypadat, vzešel od Vladimíra Ambrose, který se také stal předsedou Klubu. Tím námětem je společná fotografie čtyřlístku, která vznikla v Paříži, 25. listopadu 1939. Jediná známá společná fotografie.

Další krok? Sochař, který vytvoří plastiky. Zde padla volby na pana akad. soch. Miroslava Zvonka, ArtD. Ten už měl zkušenost s plastikou Josefa Balejky (najdete ji při vstupu na Obecní úřad ve Valašských Kloboukách), navíc je rodákem z Valašských Klobouk a s Josefem se osobně znal. Sešli jsme se, domluvili jsme se a pustili jsme se do toho. Sice nám to trochu protáhly nějaké viry, ale zdárně jsme došli k finále. Navázali jsme spolupráci se skvělou slévárnou z Podkrkonoší a první pamětní desky se mohla zrodit. Z čehož je doufám patrné, že jsme se nerozhodli pro pomník či památník, ale pro pamětní desky, které umístíme do rodných obcí každého ze čtveřice, a navíc na místa, kde se významně zapsali do historie. Vznikl tak projekt „Pocta Českému čtyřlístku“.

První návrhy a fotografie vznikajících plastik jsme pravidelně prezentovali paní Marii Ritterové, o kterou pečovala její neteř a naše zapálená členka Štěpánka Viceníková. Ta převzala pomyslný prapor a hrdě a s úspěchem jej nese dál. První realizace pamětní desky se bohužel paní Marie nedožila. Zemřela 2. dubna 2021 v krásných 95 letech.

Ta slavná chvíle – odhalení první pamětní desky Českého čtyřlístku nastala o víc než rok později. A shodou, určitě šťastných náhod to nebylo v žádné z rodných obcí, ale přímo na půdě „hrdého Albionu“. Stalo se tak za pomoci pana Toma Dolezala, který jako dobrovolník působí v kentském Muzeu Bitvy o Británii v Hawkinge. Akce navázala na odhalení pomníku Josefa Františka, nedaleko místa, kde tragicky havaroval. Příležitosti velmi významné, tak proč neuspořádat zájezd!

Po intenzivních přípravách jsme se ve čtvrtek 1. září 2022 vydali z Otaslavic na dalekou cestu. Postupně jsme přibrali další účastníky, a nakonec v Plzni se k nám přidala Iveta Irvingová, která reprezentovala klub Patrioti odkazu gen. Jana R. Irvinga, z.s. V „podpalubí“ byla připravena první pamětní deska k instalaci a kdo by před půl rokem tušil, že právě ta první bude v anglické verzi.

Po noclehu na Francouzské půdě, v Calais, jsme překonali „Kanál“ a naše první zastávka byla v Capel le Ferne, památníku Bitvy o Británii. Poté jsme se přesunuli do nedalekého Hawkinge, kde jsme byli očekávání panem Tomem Dolezalem a především panem Davidem Brocklehurstem MBE, ředitelem kentského muzea. Nastala chvíle předání a my jsme se vydali na další cestu. Sem, do Hawkinge se vrátíme v úterý, kdy bude vše připraveno k odhalení.

Naše putování po Británii mělo několik významných cílů. Především hrob Josefa Františka a Wilhelma Kosarze v Northwoodu, kde jsme se potkali s delegaci polských příslušníků letectva ze základny Dęblin, v čele s velitelem základny, brig. gen. Krzysztofem Czurem, PhD. Šťastná to náhoda.

Další den, neděle, dopoledne v Brightonu, oblíbeném to letovisku. Prohlídka města a nezbytné koupání. Pak jsme vyrazili do Epsom v hrabství Surrey. Zde se účastníme odhalení pomníku Josefu Františkovi, nedaleko místa, kde při přistání přišel o život. Iniciátorem celé akce je Polish Air Force Memorial Committee (PAFMC). Návštěva tohoto místa pro nás byla silným zážitkem a určitě se budeme do těchto míst vracet.

Pondělí věnujeme dalšímu zážitku – návštěvě Historic Aircraft Collection v Duxfordu, rozsáhlé expozici věnované letectví. Zde se scházíme u letounu Hawker Hurricane, na jakém (obdobném) létal Josef František, hrdina Bitvy o Británii. Letoun je v imatrikulaci, s jakou právě František létal. Letoun nám zajímavým vyprávěním s drobnými příkrasami předvádí jeho majitel a pilot pan Howard „Redford“ Cook, který své přezdívce nezůstává nic dlužen. I do Duxfordu to chce se vrátit…

V úterý 6. září se probouzíme ve Folkestone a taxíky se přesouváme o pár kilometrů dále do Hawkinge. Slavná chvíle se blíží. Vše je připraveno a my můžeme za účasti J. E. Marie Chatardové, velvyslankyně České republiky ve Velké Británii odhalit první z řady pamětních desek věnovaných slavnému Českému čtyřlístku. Odhalení se ujali prasynovci dvou členů čtyřlístku, Jiří Pavlovič a Igor Fryč za Josefa Františka. Skvělá akce, zpíváme československou hymnu. Autor plastiky si s ředitelem muzea vyměňují publikaci o Josefu Balejkovi a po prohlídce muzea už musíme odjet. Trajekt nepočká, a navíc ještě musíme splnit jeden z úkolů naší mise – navštívit hrob Matěje Pavloviče v Boulogne-sur-Mer. Abychom to mohli splnit, museli jsme využít služeb našich Defence Ataché, především pana brig. gen. Vratislava Berana, působícího v Británii, který přes svoji kolegyni v Paříži zajistil, že hřbitov v Boulogne-sur-Mer byl otevřený o něco déle. Uctíváme památku třetího ze čtyřlístku a také tří dalších Čechoslováků, kteří zde byli pohřbeni. Pak už jen cesta domů.

Byla to skvělá akce, spojená s naším projektem „Pocta Českému čtyřlístku“. První deska je umístěna v Británii! A čeká nás další akce. Tou je o měsíc později odhalení druhé pamětní desky, tentokrát v Otaslavicích, rodné obci Josefa Františka, esa Bitvy o Británii. 8. října se scházíme v Muzeu Josefa Františka a vítáme hosty. Je krásný pocit, vidět se po měsíci s většinou účastníků naší mise do Británie. Odhalíme desku, opět s rodinnými příslušníky, ke kterým se tentokrát přidal i autor plastiky, Mirek Zvonek. Je nám ctí, že deska je odhalena vlajkou RAF, kterou jsme obdrželi jako dar v Hawkinge. Opět zaznívají hymny a ta československá je zpívána naživo. Poté ještě proběhlo položení kytic a věnců u domu, kde bydlel Josef František. Krátké, upřímné proslovy i se špetkou humoru. Tak to má být. Takoví byli i oni, naši hrdinové. Bavili se, radovali, dokud to šlo. Pokračujeme družnou zábavou a diskusemi, také s panem plukovníkem Adamem Krzyżanowskim, polským přidělencem obrany v České republice. Již zde se rodí další plány, další akce. Nyní se chystáme na Valašské Klobouky.

Odlitek desky jsme panu starostovi předali v prosinci a domluvili jsme termín a místo odhalení. Bude to 4. března 2023, v den výročí narození Josefa Balejky. A deska bude umístěna ve vstupní hale místní základní školy, než bude pro desku připraveno to správné místo na prostranství před školou.

Čas letí, a tak jsme se za poněkud pošmourného počasí sešli ve Valašských Kloboukách. Přijíždí také několik účastníků našeho zájezdu a skupina těch, kteří se zúčastnili odhalení všech desek v rámci našeho projektu se zužuje. Vše je připraveno, přijíždí hejtman Zlínského kraje pan Ing. Radim Holiš a celou akci zahajuje starosta města, pan Josef Bělaška. Bohužel, domluvené průlety letounů Gripen proběhly o něco později a o něco výše. Oblačnost si vybírá daň, a tak je slyšet alespoň zvuková kulisa.

Desku odhaluje – opět vlajkou RAF – pan starosta, pan Igor Fryč a paní Štěpánka Viceníková. Ta zde zastupuje nejen rodinu pana Balejky, ale také Klub vojenské historie Otaslavice a také Československou obec legionářskou. A sokolský kroj paní Štěpánky jasně ukazuje, že i sokolové jsou zde zastoupeni. Zástupců ČsOL se zde setkává více a je pro ně ctí být této akce účastni. Jejich uniformy, společně s uniformami RAF a také s uniformami současných příslušníků Armády České republiky dokreslují celou akci a její význam. A je to jedním z obrazů, které zůstanou v paměti. A později se takovéto obrazy vybaví a lidé se budou vracet na místa, kde si připomenou naše předky a jejich hrdinství a odvahu.

Že se Čtyřlístek s Valašskými Klobouky loučí, to není správný výraz. Byl tu a nyní zde „zakořenil“ v podobě pamětní desky, která jej bude, doufám, velmi dlouho připomínat. Nic ale nekončí. Již nyní se připravujeme na odhalení v pořadí čtvrté pamětní desky, tentokrát v malebných Vlkonicích (Budětice-Vlkonice), nedaleko hradu Rabí. Už se těšíme na 2. září 2023. Vzpomínkové akce ve Vlkonicích mají tradici. Pro nás, Moraváky jsou jejich setkání dokreslena účastí historických armádních vozidel, především „džípů“ a „dodžek“. Přijeďte a uvidíte!

Nezbývá než poděkovat všem, kteří doposud do našeho projektu přispěli. Každý příspěvek se cení. Vážíme si jich, i přízně a podpory, které se nám dostává. A pevně věříme, že projekt bude pokračovat v Karviné, Dęblině a Paříži.

text: ses. Štěpánka Viceníková a Stanislav Ambros
foto: Tom Dolezal, Brigita Petrášová a Město Valašské Kloubouky