Pietní vzpomínka na 14. březen 1939
Členové Jednoty Československé obce legionářské ve Frýdku-Místku, představitelé statutárního města Frýdek-Místek a členové klubu vojenské historie si 14. března 2023 za účasti široké veřejnosti připomněli 84. výročí bojového vystoupení příslušníků 8. pěšího pluku Slezského proti německým okupantům.
Připomeňme, že k bojovému střetnutí při okupaci českých zemí v březnu 1939 došlo 14. března večer u tzv. Czajankových kasáren v Místku. Německým okupantům se postavila na odpor část III. praporu 8. pěšího pluku „Slezského“, který byl v kasárnách ubytován. Konkrétně šlo o 12. rotu (kulometnou) a aspiranty a délesloužící jazykového kurzu, k nimž se připojili jednotlivci z dalších rot (většinu těchto rot totiž tvořili nováčci, kteří 1. března 1939 nastoupili vojenskou službu). Obranu tehdy řídil velitel 12. roty kapitán Karel Pavlík, jeho zástupcem byl vedoucí jazykového kurzu poručík Karel Martínek. Obránci měli k dispozici jen pušky a několik lehkých kulometů, navíc se jim nedostávalo střelivo. Útočníci nasadili kromě pěchotních zbraní také protitankový kanon a obrněný automobil, přesto byl jejich pokus o obsazení kasáren odražen. Boj probíhal přibližně od 18.15 do 18.45 hodin, kdy byl na rozkaz velitele pluku plukovníka Eliáše zastaven. Němci poté kasárna obsadili a důkladně prohledali. Výsledkem střetnutí byli dva lehce ranění českoslovenští vojáci, německá armáda měla raněné i mrtvé. Přesný počet padlých německých vojáků není znám, uváděná čísla se pohybují od 6 do 18.
Primátor Frýdku-Místku Petr Korč ve svém vystoupení připomněl, že 14. březen 1939 není pouze historickou událostí, ale ve světle aktuálního dětí v Evropě a v celém světě, je to i symbolický okamžik, který nám říká, že agresorům není možné ustupovat. A pokud agresorům ustupujeme, stejně nedosáhneme výsledku a je třeba aktivně bránit hodnoty svobody a demokracie. Zhruba tři stovky československých vojáků se tady postavilo se zbraní v ruce na aktivní odpor proti německé přesile, která čítala na 1 200 mužů.
Události v Czajankových kasárnách byly spolu se vznikem samostatné československé jednotky v Sovětském svazu, exilové vlády v Londýně a následného příkazu k likvidaci Reinharda Heydricha zásadními událostmi, které přispěly k obnovení Československého státu po druhé světové válce. A k jeho zařazení po bok světových mocností. A tak jako tehdy se sjednotil celý svět, myslím si, že je v dnešních dnech dobrým signálem, že se lidé poučili a dokážou se sjednotit, pokud je spojují hodnoty.
Předseda Jednoty ČsOL ve Frýdku-Místku br. Petr Majer ve svém vystoupení uvedl, že boj o Czajánkova kasárna v Místku se zapsal do historie našeho národa. Když v roce 1946 tato kasárna navštívil prezident Edvard Beneš, označil odpor místeckých vojáků III. pěšího praporu pěšího pluku Slezského za pevný bod, o který se mohl opřít zahraniční odboj. Letos jsme si 12. února připomněli 105. výročí narození jednoho z tehdejších obránců Czajánkových kasáren Miroslava Šolce z Řepiště, který později přežil utrpení v koncentračním táboře v Osvětimi. Setkali jsme se u tohoto památníku 14. března 2011 a tehdy mi řekl: „Nikdy ve svém životě jsem neztrácel naději. Jde o to umět se v pravou chvíli rozhodnout. Když jsem bral v Czajánkových kasárnách do ruky lehký kulomet a věděl jsem, že mám jen 20 nábojů, měl jsem moc stísněné pocity. Ale strach to nebyl, bylo to přesvědčení, že slova přísahy musím naplnit, i kdybych měl položit svůj život. A dnes, kdy je mi 93 let bych se rozhodl stejně a šel bránit svou rodnou zem.„
Nikdy nezapomeneme na hrdinství tehdejších československých vojáků v Czajankových kasárnách, kteří doslova naplnili vojenskou přísahu a se zbraní v ruce bránili svou vlast.
Čest jejich památce!
text: br. Teodor Hybler
foto: René Stejskal, br. Zdeněk Mamula, br. Martin Benek
