Výstava „Velký útěk“

13. 7. 2023

V noci z 24. na 25. března 1944 se uskutečnil hromadný útěk spojeneckých letců, sloužících v RAF, z německého zajateckého tábora Stalag Luft 3, ležícího u města Sagan (nyní polská Žagaň). K útěku bylo připraveno 200 zajatců oblečených do přešitých vojenských uniforem, aby co nejvíce připomínaly civilní oděv, každý „útěkář“ obdržel v táboře tajně vyrobený kompas, dávku koncentrované stravy a falešné doklady. Značná část z nich byla vybavena německými platidly, průvodními dopisy pro obchodní cestující nebo zahraniční dělníky, které umožňovaly pohyb po území Třetí říše. Cesta na svobodu vedla 110 metrů dlouhým tunelem vedeným v hloubce takřka 10 metrů, který zajatci budovali celý rok a dali mu jméno Harry. Mezi těmi, kteří se tunelem dostali ven, byli i naši letci Bedřich Dvořák, Ivo Tonder a Arnošt Valenta, který byl zároveň členem nejužšího útěkového výboru, kde měl na starosti zpravodajskou činnost a získávání důležitých předmětů od německého personálu pro výrobu falešných dokladů a vůbec věcí, týkajících se „vnějšího“ prostředí. Bohužel, nepříznivé okolnosti umožnily průchod tunelem pouze 80 zajatcům. Čtyři z nich byli Němci zadrženi u východu z tunelu. V následujících dnech bylo zadrženo na různých místech Třetí říše a Protektorátu 73 zajatců a do Anglie se dostali pouze tři. Na Hitlerův rozkaz bylo 50 ze zadržených popraveno. Mezi nimi byl i Arnošt Valenta. V roce 1963 o celé akci natočili Američané slavný film „Great Escape“ se Stevem McQuinem v hlavní roli.

Vernisáž výstavy „Velký útěk“ se konala v Praze v Muzeu československých legií 13. června 2023 za přítomnosti předsedy ČsOL br. Pavla Budinského. Po dobu trvání ji zhlédlo více než 700 návštěvníků. Následně byla výstava přemístěna do Památníku odboje Žamberk, kde byla otevřena 4. srpna 2023 a potrvá do 26. listopadu. Na výstavě je k vidění mnoho artefaktů ze zajateckého tábora včetně písku z tunelu, zbytku lojové svíčky z osvětlení, repliky vozíku, kolejí a výdřevy tunelu a také věci z pozůstalosti Arnošta Valenty. Autorem výstavy je Vladislav Severin.

text: br. Vladislav Severin
foto: br. Vlastimil Křišťan