Výtvarník prvního a druhého odboje

Československá obec legionářská a Nadační fond Vojtěcha Preissiga si v letních měsících připomněli památku mistra Vojtěcha Preissiga. První vernisáž výstavy o této významné osobnosti se uskutečnila dne 2. června v Památníku odboje Žamberk na úvod výstavní sezóny. V následujících dvou měsících si expozice našla celou řadu návštěvníků, aby byla následně výstava přesunuta do Muzea československých legií v Praze, kde byla na konci července za přítomnosti předsedy ČsOL br. Pavla Budinského, místopředsedy br. Tomáše Pilvouska a mistrovy pravnučky Evy Bernardové slavnostně zpřístupněna veřejnosti. Kromě Preissigových děl byly k vidění i unikátní předměty z jeho pozůstalosti. Program doprovodila přednáška o výtvarníkovi dvou odbojů.

Vojtěch Preissig se narodil před 150 lety, 31. července 1873 v obci Světec na Teplicku. Jeho díla z let první či druhé světové války zná jistě každý zájemce o dějiny boje za československou samostatnost.

Na svět přišel do početné rodiny důlního inženýra Eduarda Preissiga. Po dokončení studia na Uměleckoprůmyslové škole v Praze odešel v roce 1898 na další studia do Paříže, kde spolupracoval s Alfonsem Muchou. Na krátko se vrátil do Čech, ale vlivem finanční tísně se rozhodl pro cestu do Spojených států amerických, kde se stal pedagogem grafických technik na vysokých školách v New Yorku a Bostonu.

Během první světové války, podobně jako celá česká a slovenská krajanská komunita a Americe, živě sledoval dění v Rakousko-Uhersku a podporoval Masarykovu zahraniční akci. Tvořil plakáty, pořádal krajanská setkání a od roku 1917 se podílel na náboru dobrovolníků do československého vojska ve Francii. Do legie se sám také hlásil, ale nebylo mu to umožněno, neboť pro odboj měla větší význam jeho práce propagační. Na podporu náborové akce vytvořil řadu plakátů verbujících americké Čechy a Slováky do československých legií. Po válce byly v Československu rozšiřovány do škol jako didaktická pomůcka v dějepisu. Ač nebojoval se zbraní v ruce, vykonal pro první československý odboj obrovský kus práce, a po válce mu tak byl přiznán statut legionáře.

Ve 20. letech 20. století tvořil převážně knižní grafiku. Do vlasti se vrátil až počátkem 30. let. Jeho písmo však v Československu zakotvilo dříve. Ač byl ve Spojených státech uznávaným umělcem, v Československu se zpočátku potýkal s problémy. Nakonec se stal se spolupracovníkem uměleckého oddělení Památníku osvobození a rovněž se věnoval volné tvorbě.

Za německé okupace se společně se svou rodinou zapojil do domácího odboje. S dcerou Irenou Bernáškovou, zvanou Inka, se podílel na vydávání ilegálního časopisu V BOJ, pro který tvořil titulní kresby, editoval a překládal. I díky němu vynikal grafickou kvalitou. Mezi lety 1939 až 1941 bylo vydáno 110 čísel tohoto časopisu, který se díky velké kolportážní síti dařilo dodávat po celém Protektorátu Čechy a Morava, ale i do zahraničí. V září 1940 byl Preissig zatčen a německou tajnou státní policií a po necelé čtyři roky vězněn. Mezitím byla v srpnu 1942 za odbojovou činnost popravena jeho dcera Inka. Vojtěch Preissig zemřel v koncentračním táboře Dachau 11. června 1944 na následky celkového fyzického vyčerpání jeho nemocného těla.

RED
foto: ČsOL a NF V. Preissiga