110. výročí narození plukovníka i. m. Arnošta Steinera
Arnošt Steiner se narodil v Třinci 12. ledna 1915 v rodině židovského obchodníka s textilem. Vystudoval gymnázium a stal se obchodním příručím. Láska ke sportu ho přivedla do řad Sokola, věnoval se závodně cyklistice, boxu, po dva roky byl dokonce držitelem titulu mistra Moravy a Slezska ve své váhové kategorii, ale také v řecko-římskému zápasu. Prvního dubna 1938 nastoupil vojenskou prezenční službu u pěšího pluku 27 v Uherském Hradišti a posléze u hraničářského pluku 18 v Náchodě, kde byl s dalšími třiceti vojáky v září 1938 odvelen s úkolem střežit hranici Československa. Po Mnichovské dohodě byl propuštěn z československé armády.
Vrátil se na rodné Těšínsko, které bylo obsazeno Polskem. Velmi těžce nesl, když byl Němci 15. března 1939 obsazen zbytek Československa a vytvořen Protektorát Čechy a Morava. Už tehdy byl rozhodnut, že odejde do československé vojenské
jednotky, která se tvořila v Polsku. Jenže rozpínavost fašistického Německa se obrátila proti Polsku, které Hitler 1. září 1939 napadl. Spolu s otcem byl 26. října 1939 předvolán na gestapo a následující den s dalšími židovskými spoluobčany poslán na práci do sběrného tábora Nisko nad Sanem, který se nacházel v nacisty obsazeném Polsku. Odsud zběhl a dostal se z
území okupovaného Němci do Sovětského svazu. Po překročení hranic pracoval na stavbě dráhy Vítkov-Raděchov. V červnu 1940 byl zatčen spolu s otcem NKVD a za nelegální přechod hranic byl odsouzen na deset let do tábora nucených prací Tuganskij na Sibiři. V lednu 1942 byl přemístěn do tábora Itatka. Za átkem února 1942 byl propuštěn a vstoupil do tvořící se československé jednotky v Buzuluku. Prodělal náročný výcvik a byl přidělen k rotě těžkých kulometů.
Dne 30. ledna 1943 byl 1. čs. samostatný polní prapor odeslán na frontu a v jeho sestavě Arnošt Steiner bojoval u Sokolova, Kyjeva, Bílé Cerkve, Žaškova, v karpatsko-dukelské operaci, a následně se účastnil všech bojů československé jednotky již na území naší vlasti až do Prahy. Za projevené hrdinství a odvahu na frontě, byl vyznamenán Řádem Bílého lva „Za vítězství“ II. stupně, sedmi Československými válečnými kříži 1939, dvěma Medailemi „Za chrabrost před nepřítelem“, a dalšími československými a zahraničními řády a medailemi. Vojáci mu dali přezdívku „Železný Arnošt“, protože všemi boji prošel nezraněn.
Po válce se v roce 1946 oženil a se svou manželkou Gerdou žil v Brně, kde se jim narodil jediný syn Petr. Arnošt Steiner odešel z armády v roce 1946. Několikrát mu bylo nabídnuto členství v KSČ, avšak vždy odmítl. Byl zaměstnán u národního podniku Prefa v Brně jako elektroúdržbář a později jako mechanik v brněnském národním podniku Orthopedie. V šedesátých letech byl povýšen do hodnosti podplukovníka v záloze. Jeho naděje v brzký návrat demokracie však uhasla v srpnu 1968 invazí vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Pádu komunistického režimu se Arnošt Steiner nedožil, zemřel v Brně v roce 1982 jako širšímu okolí neznámý člověk. Do hodnosti plukovníka byl povýšen in memoriam v roce 1991.
Arnošt Steiner byl jedním těch důstojníků, kteří vynikali statečností, odvahou a především nezdolnou vůlí splnit bojové úkoly v boji za svobodu své země. Byl pro ostatní vojáky Československého armádního sboru velkou autoritou a vzorem. Do konce života zůstal věrný svému vlasteneckému přesvědčení a v poválečném Československu odmítl nabízenou kariéru za cenu vstupu do KSČ. Byl skutečným hrdinou. Jako zvláštní projev úcty za mimořádné činy spojené s osobním hrdinstvím projeveným v bojích druhé světové války udělilo město Třinec plk. i. m. Arnoštu Steinerovi dne 12. listopadu 2015 Čestné občanství.
Čest jeho památce.
text a foto: br. Petr Majer
