Josef Patejdl, první předseda ČsOL
První předseda Československé obce legionářské Josef Patejdl se narodil 30. prosince 1878 v Hromnici u Plzně. Po absolvování práv na Univerzitě Karlově v Praze v roce 1908 působil v Plzni, kde si roku 1913 otevřel advokátní kancelář. Do první světové války odešel s rakousko-uherským Pěším plukem č. 35 v hodnosti poručíka, ale již 27. srpna 1914, tedy necelý měsíc po začátku konfliktu, se u východopolského Kraśniku dostal do ruského zajetí. V něm se již na počátku následujícího roku zapojil do organizace zahraničního odboje. Dne 1. září 1916 si podal přihlášku do čs. legií a 1. července 1917 do nich byl zařazen v hodnosti poručíka k 5. čs. střeleckému pluku. Stal se jedním z předních organizátorů čs. legií a zahraničního odboje v Rusku. V květnu 1917 se stal tajemníkem Svazu čs. spolků v Petrohradě a v roce 1918 místopředsedou Odbočky Národní rady československé v Rusku. V prosinci 1918 jej ministr války gen. Milan R. Štefánik vyslal v čele legionářské delegace do vlasti, aby informoval veřejnost o problémech čs. vojska v Rusku.
V Československu působil nejen jako delegát Československého národního vojska v Sibiři, ale zároveň do roku 1920 vykonával funkci náměstka starosty Plzně. I díky tomu byl na konci července 1919 účastníkem úspěšného vyjednávání s vůdci ozbrojené vzpoury ruských legionářů, kteří se násilně dostali z Železné Rudy až do Plzně a měli v plánu zde získat další podporu pro postup na Prahu. Výsledkem bylo okamžité navrácení vojáků zpět na zápodočeské stanoviště a následné soudní potrestání vůdců vzpoury. Od roku 1920 zastával funkci ministerského rady Kanceláře prezidenta Československé republiky.
Od počátku stál Patejdl při ustavení legionářské organizace, která by byla oporou demokracie a republikánského zřízení a zároveň prosazovala politické cíle a zájmy legionářů. Ve dnech 15.-17. ledna 1921 předsedal Všelegionářskému sjezdu v Národním domě v Karlíně a díky vysokému osobnímu kreditu byl jasným kandidátem na prvního předsedu v květnu založené Československé obce legionářské, kterým byl opakovaně volen a v této funkci vytrval až do druhé světové války. V červnu 1921 byl rovněž delegován jako poslanec do Národního shromáždění republiky Československé, kde vstoupil spolu s tajemníkem ČsOL Jožou Davidem do klubu Československé strany národně socialistické. Spolu s dalšími „bratry poslanci“ vyvíjel silnou intervenční činnosti ve prospěch legionářů.
Po přijetí Mnichovské dohody v éře tzv. druhé republiky vstoupil Patejdl v rozporu s rozhodnutím své domovské politické strany do Národní strany práce, která se do nacistické okupace stavěla proti autoritářským tendencím Strany národní jednoty a hájila principy parlamentní demokracie.
Josef Patejdl byl za protektorátu jako významná osobnost první republiky a předseda ČsOL zatčen a uvězněn v koncentračním táboře Sachsenhausen, odkud byl 18. září 1940 dopraven v zuboženém stavu do koncentračního tábora Dachau. Zde podlehl vězeňským útrapám již 7. října 1940. V roce 1992 mu prezident republiky Václav Havel udělil Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy in memoriam.
text: br. Jiří Filip
